Ukrajinci jsou z EU zklamaní. Nepomohlo ani zrušení víz | info.cz

Články odjinud

Ukrajinci jsou z EU zklamaní. Nepomohlo ani zrušení víz

Od revolučních událostí na Majdanu uplynuly tři roky. Od té doby se mnohé změnilo – například to, že Ukrajinci otevřeně mluví o svém zklamání ze vztahu s EU. Na druhou stranu nadále věří v prozápadní orientaci země, která je silná zejména mezi mladými lidmi.

Cesta do Polska za nákupy nebo na krátký studijní pobyt do západní Evropy. V příštím roce pro některé Ukrajince možná realita. Evropské diplomatické špičky konečně našly společnou řeč a v minulých týdnech odstranily poslední překážky, které bránily zrušení krátkodobých víz. Ukrajinci ale přesto cítí zklamání. Trvalo to příliš dlouho a například pro dlouhodobé pracující či studenty se nic nemění – oni budou muset o víza žádat pořád.

„Ukrajinci si od zrušení víz pro cestování do zemí EU hodně slibovali,“ říká ukrajinský student evropského práva Mykola Jakovenko. „Hodně lidí odešlo v posledních letech za prací do zahraničí a se zeměmi EU se nám podařilo navázat nové kontakty, například kvůli různým vzdělávacím programům a vzájemným projektům,“ pokračuje Mykola. Možnost vycestovat bez víz by se proto bývala hodila.

Od masových protestů na náměstí Nezávislosti v Kyjevě proti tehdejší zkorumpované proruské vládě prezidenta Viktora Janukovyče letos na podzim uplynuly tři roky. Ukrajina od té doby prošla proměnou a viditelně se přeorientovala na Západ. „Euroatlantická orientace politického vedení země je dnes v zahraniční politice nejzřetelnější,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Nadšení střídá střízlivění

K Západu po Majdanu vzhlíželi i obyčejní Ukrajinci. To už ale úplně neplatí, protože počáteční nadšení vystřídalo postupné vystřízlivění. „Pryč je romantické přesvědčení, že se Ukrajina stane členem EU během několika příštích let. Ukrajinci si stále více uvědomují, že nezbytnou modernizaci země a také bolestivé reformy budou muset udělat sami,“ říká Havlíček. Očekávání Ukrajiny od EU jsou už také mnohem realističtější než před rokem 2014. „Jen málokdo už čeká, že EU přijde a vytáhne Ukrajinu ze všech problémů,“ myslí si David Stulík z delegace EU v Kyjevě.

Neustále odkládání zrušení víz není jediným důvodem, proč Ukrajinci pociťují zklamání. Podle českých i zahraničních analytiků za to může i manévrování a smířlivé vystupování některých členských států EU vůči Moskvě potom, co Rusové zabrali Krym a vyhrotili konflikt na východě Ukrajiny. „Bylo to jedno z prvních velkých zklamání, které jsme zažili. Lidé od unie čekali radikální kroky a nedokázali pochopit zdlouhavou byrokracii a komplikované rozhodovací mechanismy v institucích EU,“ vysvětluje Mykola. Sankce, které západní země vůči Rusku v reakci na dění na Ukrajině zavedly, stále považují za slabé a bezzubé.

Nepochopitelné je pro Ukrajince také to, že mezi jejich zemí a EU stále neplatí důležitá dohoda o přidružení, která zahrnuje také volný obchod. Z jejího zavedení by těžilo i Česko, které je pátým největším vývozcem na Ukrajinu z celé EU a šestým největším dovozcem z této země. Vinu nese Nizozemsko, které jako jediná země EU dosud smlouvu neratifikovalo. Důvodem jsou výsledky nezávazného referenda, v němž Nizozemci vystavili dohodě stopku. „Referendum, ve kterém Nizozemci odmítli dohodu, nebylo ani tak o jejím obsahu, jako spíše o odporu vůči EU a současné nizozemské politické garnituře. Byli to ale Ukrajinci, kdo za to zaplatil,“ vysvětluje analytik Havlíček.

K EU vzhlíží mladí lidé

I přesto, že Ukrajinci mohou být dosavadním vývojem vztahů mezi EU a Ukrajinou do určité míry zklamaní, o prozápadní orientaci země nepochybují. Zatímco před revolučními událostmi na Majdanu dosahovala podpora prozápadnímu kurzu 35 %, nyní se podle čísel unijních diplomatů s menšími výkyvy pohybuje kolem 56 %. „Dříve byla tato podpora silná pouze na západní Ukrajině. Dnes už je tomu i v centrální části země. Výjimku tvoří pouze východní Ukrajina,“ říká diplomat EU Stulík.

Podpora prozápadní orientaci země závisí také na věku a úrovni vzdělání obyvatel. Podle statistik evropské diplomatické služby se dá říct, že nejvíce lidí, kteří věří přibližování Ukrajiny k EU, se vyskytuje mezi mladými a vzdělanými lidmi.

Potvrzuje to i Marie Heřmanová z nadace Open Society Fund, která se dlouhodobě věnuje migraci a nedávno na Ukrajině pobývala. „Mluvila jsem se studenty univerzity ve Lvově. Bylo na nich vidět, že touží odjet na Západ, kde by chtěli studovat a pracovat, protože doma je příliš velká budoucnost nečeká,“ myslí si. Na druhou stranu si ale podle ní uvědomují, že kdyby to udělali, tak by na Ukrajině nikdo nezůstal a žádné změny by se neděly.

Velkou komplikaci pro mladé Ukrajince, kteří by chtěli za studiem či zaměstnáním odjet do zemí Evropské unie, představuje neschopnost dorozumět se cizími jazyky, zejména angličtinou. I to se ale v posledních letech mění. V zemi působí například dobrovolnické organizace, které nabízejí hodiny cizích jazyků.

Neznalost angličtiny v sobě skrývá ještě jeden velký problém - díky němu se do země většina informací dostává přes ruský tisk, a k běžným Ukrajincům se proto dostanou mnohdy ve zkreslené podobě. „I proto věříme, že možnost krátkodobého vycestování do zemí EU bez víz přispěje k lepšímu šíření kvalitních informací,“ zdůrazňuje Stulík z delegace EU. Dodává však, že ve skutečnosti se cestování nebude týkat velkého počtu lidí. „Chudoba je na Ukrajině opravdu vysoká a vyjet za hranice si může dovolit jen opravdu málo lidí.“

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud