Ukrajinská tajná služba podnikla razii v ruské agentuře. Zadržela šéfa pobočky Višinského | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ukrajinská tajná služba podnikla razii v ruské agentuře. Zadržela šéfa pobočky Višinského

Ukrajinská tajná služba podnikla razii v ruské agentuře. Zadržela šéfa pobočky Višinského

Agenti ukrajinské tajné služby SBU dnes podnikli domovní prohlídku v sídle ukrajinské pobočky ruské státní tiskové agentury RIA Novosti v centru Kyjeva. Zadrželi přitom šéfa pobočky Kirilla Višinského. Podle jeho advokáta zatím není jasné, z čeho může být obviněn, podle médií je prý ve hře obvinění z vlastizrady. Kreml zákrok ukrajinských úřadů kritizoval jako „naprosto hanebný a donebevolající“ a pohrozil odvetou.

Razie se podle agentury AFP zaměřila také na televizi RT (známou spíše pod anglickým názvem Russia Today), která patří do stejné mediální skupiny jako RIA Novosti. Na Ukrajině je vysílání RT zakázané, podobně jako dalších ruských státních televizí. Šéfka stanice Margarita Simonjanová oznámila, že agenti SBU vtrhli do pobočky, se kterou od té doby není spojení.

„Tyto kroky odporují všem normám a pravidlům, zaslouží si nejtvrdší odsouzení od mezinárodních organizací,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Vytknul přitom ukrajinskému vedení, že utlačuje „svobodu slova a svobodu tisku“, což Rusko „co nejrozhodněji odsuzuje“.

Pokud jde o možnou odvetu, Moskva podle mluvčího přijme reciproční opatření až získá podrobnější informace o tom, co se v Kyjevě stalo. Každopádně Kreml je odhodlán „maximálně hájit zájmy“ svých médií.

SBU zákrok zdůvodnila „odhalením sítě mediálních struktur kontrolovaných Ruskou federací“ a „využívaných zemí-agresorem v rámci hybridní informační války proti Ukrajině“, řekla agentuře Interfax-Ukrajina mluvčí SBU Olena Hitljanská. Později dodala, že SBU po ukončení vyšetřovacích úkonů zveřejní získané důkazy. „Prosím vyčkat několik hodin!“ uvedla.

Kyjev vyčítá Rusku anexi Krymu a okupaci části východoukrajinského Donbasu, ovládaného proruskými separatisty. Moskva své zapojení do konfliktu v Donbasu, který si od dubna 2014 vyžádal více než 10.000 mrtvých, stále popírá.

Razie v kancelářích RIA Novosti podle webu ruského deníku Moskevskij komsomolec začala již ráno a agenti SBU podnikli domovní prohlídky také v bytech novinářů z RIA Novosti, a to jak ruských, tak ukrajinských.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle listu Kommersant prohlásil, že bude požadovat přístup k zadrženým ruským novinářům, a vyzval Spojené státy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, aby na kroky ukrajinských úřadů zareagovaly.

RIA Novosti patří do skupiny Rossija segodňa, jejíž šéf Dmitrij Kiseljov vyzval ukrajinské úřady, aby okamžitě propustily Višinského na svobodu a skončily pronásledování médií.

„Není to první případ, kdy kyjevský režim popírá základní práva a svobody, zaručené novinářům,“ prohlásil Kiseljov, pokládaný za předního propagandistu Kremlu. „Obrátíme se na mezinárodní organizace, včetně novinářských a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, abychom napomohli k ukončení pronásledování novinářů na Ukrajině,“ dodal.

Agentura Interfax dala razii v Kyjevě do souvislosti s tím, že ruský prezident Vladimir Putin má dnes slavnostně otevřít most spojující Krym s Ruskem.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.