Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ukrajinská vláda chce zrušit vlakové spojení do Ruska. Posílí to soukromé dopravce

Ukrajinská vláda chce zrušit vlakové spojení do Ruska. Posílí to soukromé dopravce

Ukrajinská vláda chce údajně přerušit železniční spojení do Ruska. Informoval o tom dnes ruský list Kommersant s odkazem na vlastní zdroj blízký Kyjevu. Důvodem je prý odmítnutí ruských železničních drah zrušit spojení do válečné zóny na východě Ukrajiny. Ruské dráhy tak podle ukrajinských orgánů porušují územní celistvost země. Ruské dráhy tak podle ukrajinských orgánů porušují územní celistvost země. Ukrajinský ministr dopravy Volodymyr Omeljan podle zpravodajského serveru Obozrevatel zprávu vyvrátil.

„Vláda v současné době nejedná o přerušení železniční nebo autobusové dopravy Ukrajiny s Ruskem,“ řekl Omeljan. Dodal však, že podle jeho mínění Ukrajina měla přerušit jakékoliv dopravní spojení s Ruskem už dávno.

Ukrajinská státní železniční společnost Ukrzaliznycja informace listu nepotvrdila, ale ani nevyvrátila. Bývalý zástupce ukrajinského ministra pro dopravu Oleksandr Kava uvedl, že společnost za poslední rok zaznamenala pokles železničních spojů do Ruska až o 60 procent. Přepravila přesto bezmála dva miliony cestujících.

„Dopravní spojení je pro Ukrajinu velmi výhodné, protože ho zajišťuje ukrajinská společnost. Cena jízdenky je až čtyřikrát vyšší než vnitrostátní jízdné. A i přesto, že se kapacita vlaku nenaplní, spoje do Ruska jsou pro Ukrzaliznycju výhodné," řekl Kava.

V současné době ruské železniční společnosti spojení na Ukrajinu neposkytují. Po událostech v roce 2014 byly nuceny počet spojů nejdříve výrazně snížit a následně zrušit úplně.

Z případného přerušení spojení Ukrzaliznycji tak budou těžit soukromí autodopravci, kteří poskytují přepravu do Ruska z měst na hranicích. Polepší si i běloruská letecká společnost Belavia, která v současné době nabízí lety na trase Kyjev-Minsk-Moskva.

Běloruské aerolinky přepravu z Ukrajiny do Ruska zahájily, když ukrajinské orgány přímé lety na této trase v listopadu 2015 zakázaly. Za loňský rok přepravila Belavia milion lidí, od začátku letošních roku se pak počet cestujících zvýšil až o 30 procent. Společnost proto plánuje kapacitu letů zvýšit.

Ukrajina už přerušila do Ruska i nákladní železniční dopravu. Stalo se tak v rámci nových sankcí, které vláda vůči Moskvě zavedla 16. května. Dopravní spojení na Ukrajiny tak byla nucena zrušit řada ruských nákladních přepravců.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1