Články odjinud

Ukrajinský parlament potvrdil válečný stav. Přijďte nám na pomoc, vyzývá námořní mocnosti

Ukrajinský parlament potvrdil válečný stav. Přijďte nám na pomoc, vyzývá námořní mocnosti

Ukrajinský parlament po vzrušené několikahodinové debatě schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu v zemi po dobu třiceti dnů. Opatření vstoupí v platnost ve středu v 08:00 SEČ a potrvá do 27. prosince. Má platit v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil usnesení o datu prezidentských voleb, které se uskuteční 31. března 2019. Ukrajinský parlament po schválení dekretu o válečném stavu přijal rezoluci, která vyzývá námořní mocnosti, aby do regionu Černého a Azovského moře vyslaly bojová plavidla s cílem odvrátit další ruskou eskalaci napětí. 

Rezoluce je adresována mezinárodním organizacím včetně OSN, Evropského parlamentu a národních parlamentů všech států světa. Vyzývá mimo jiné k vyhlášení nových protiruských sankcí.

Válečným stavem Ukrajina reaguje na incident v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Ruští pohraničníci tam v neděli zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků. Podle ruské tajné služby ukrajinská plavidla na ruské lodě namířila své palubní zbraně jako první, na ruskou varovnou palbu prý Ukrajinci nereagovali. Kyjev takový scénář odmítá a označuje ruskou akci za nevyprovokovaný a zákeřný útok.

Vyhlášení válečného stavu podle Porošenka neznamená vyhlášení války. „Vůbec to neznamená, že by Ukrajina zahájila jakékoli útočné akce. S nikým se nechystáme válčit. Válečný stav se vyhlašuje výhradně kvůli obraně,“ citovala hlavu státu Ukrajinska pravda.

Prezidentské volby budou

V jednokomorové sněmovně, která má 450 křesel, pro vyhlášení válečného stavu zvedlo ruku 276 poslanců. Válečný stav bude podle prezidenta platit v Oděské, Mykolajivské, Chersonské, Zaporižské, Luhanské, Doněcké, Sumské, Charkovské, Černihivské a Vinnycké oblasti, tedy v regionech, v nichž lze podle prezidenta očekávat „úder protivníka“ z pevniny či z moře.

Původní návrh, který vypracovala ukrajinská bezpečnostní rada, počítal s válečným stavem po dobu 60 dnů, což je maximální hranice povolená zákonem. Prezident se ale rozhodl délku mimořádného opatření zkrátit na polovinu, aby válečný stav nekolidoval se zahájením kampaně k prezidentským volbám, které se uskuteční 31. března 2019. Kampaň začíná 31. prosince, tedy čtyři dny po předpokládaném ukončení válečného stavu.

Ukrajinská opozice Porošenka podezírala, že vyhlášením válečného stavu chce volby odložit, protože podle průzkumu nemá příliš nadějí na vítězství. Právě v reakci na tyto výtky prezident omezil platnost svého výnosu. Parlament dnes navíc odhlasoval usnesení, které datum voleb závazně stanoví.

Jak výnos vypadá?

Výnos o válečném stavu má 12 článků, z nichž jeden podléhá utajení. Výnos ukládá vyhlásit pohotovost systému civilní obrany a umožňuje dočasně omezit ústavní práva a svobody občanů. Porošenko ale ještě před schválením výnosu veřejnost ujistil, že práva a svobody omezeny nebudou.

Podle výnosu budou po dobu 30 dnů řídit stát spolu s orgány výkonné moci a místní samosprávou i orgány armády. Takzvaná vojenská správa bude zřízena jen v oblastech, kde byl válečný stav vyhlášen. Její velitele jmenuje prezident na doporučení generálního štábu.

Ukrajinské zákony s vyhlášením válečného stavu nespojují okamžitou a závaznou mobilizaci. Porošenko dal najevo, že budou nejspíš povoláni na „cvičení“ armádní zálohy. Během válečného stavu se nesmí měnit ústava, nesmějí se pořádat volby ani referenda. Zakázána jsou veřejná shromáždění a stávky, armáda má právo vyhlásit zákaz vycházení, konfiskovat majetek či vyhlásit povinné pracovní nasazení.

Ukrajina volá o pomoc

Podle zmíněné rezoluce, kterou parlament vyzývá námořní mocnosti, aby do regionu Černého a Azovského moře vyslaly bojová plavidla s cílem odvrátit další ruskou eskalaci napětí, by měly rovněž mezinárodní organizace vyslat do regionu své pozorovatele.

Rusko dokument vyzývá, aby ukrajinským vojákům zadrženým během kerčského incidentu poskytlo lékařskou pomoc a bezodkladně zajistilo jejich bezpečný návrat domů. Kyjev zároveň požaduje vrácení tří zadržených ukrajinských vojenských plavidel.

Rusko by podle ukrajinských poslanců mělo uhradit způsobené škody. Státy světa rezoluce vyzývá, aby proti Rusku vyhlásily nové sankce platné až do obnovení úplné územní celistvosti Ukrajiny v mezinárodně platných hranicích.

„Politika usmiřování už vedla k okupaci Krymu a některých okresů Doněcké a Luhanské oblasti," upozorňuje rezoluce. Varuje rovněž před výstavbou plynovodu Nord Stream 2, který má umožnit přepravu plynu do Evropy mimo ukrajinské území. Výstavba podle Kyjeva ohrožuje evropskou bezpečnost.

Jak reaguje svět?

O kerčském incidentu dnes na mimořádné schůzi jednala Rada bezpečnosti OSN. Rusko navrhlo zařadit na program schůze „porušování ruských hranic“, což ale západní státy odmítly. Rada bezpečnosti pak zahájila debatu o kerčském incidentu podle návrhu, který prostřednictvím USA předložil Kyjev. Rada bezpečnosti nemohla dospět k jednotnému názoru, protože Rusko má právo veta, stejně jako USA, Francie a Británie, které podporují Ukrajinu.

Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se nelíbí, co se nyní děje mezi Ruskem a Ukrajinou. Americký prezident to dnes řekl novinářům v Bílém domě a ujistil, že na řešení pracuje spolu s evropskými politiky. „Každopádně se nám nelíbí, co se děje. Doufáme, že se to srovná,“ komentoval situaci.

Rusko v Kerčském průlivu otevřeně a přímým způsobem použilo vojenskou sílu vůči ukrajinským plavidlům. Po mimořádném jednání velvyslanců aliančních zemí se zástupci Ukrajiny to v centrále NATO v Bruselu řekl novinářům generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Upozornil, že pokračující ruská militarizace Krymu a Černého a Azovského moře dál ohrožuje ukrajinskou nezávislost a podkopává stabilitu v širším regionu.

Británie označila ruské chování v Kerčském průlivu za „akt agrese“ a důkaz destabilizujícího chování Moskvy v regionu. Německá kancléřka Angela Merkelová o krizové situaci hovořila telefonicky s Porošenkem. Řekla mu, že její země udělá vše pro to, aby se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem uvolnilo. „Vyjádřila znepokojení nad eskalací ruské ozbrojené agrese,“ uvádí web prezidenta Porošenka ve zprávě o telefonátu.

Vývoj v Kerčském průlivu se znepokojením sleduje i Česká republika, která by dala přednost společné evropské reakci, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko by se podle něj připojilo k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit. „Pro nás je důležité, aby obě strany deeskalovaly situaci a upustily od porušování mezinárodního práva,“ podotkl Petříček.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud