Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Umění udělat dohodu? Trump se chlubí schopností vyjednávat, výsledky ale ukazují, že selhává

Umění udělat dohodu? Trump se chlubí schopností vyjednávat, výsledky ale ukazují, že selhává

Americký prezident Donald Trump míří do poslední fáze svého evropského turné. Po summitu NATO v Bruselu a návštěvě Velké Británie se v pondělí setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Trump se chlubí svojí schopností vyjednávat a uzavírat dohody. Tak chce postupovat i při řešení sporů s Ruskem. Jenže bližší pohled na jeho výsledky vyvolává o jeho tvrzeních spíše pochybnosti.

Donald Trump na summitu Severoatlantické aliance v Bruselu vířil prach jako v poslední době žádný jiný americký prezident. Spojencům na jednáních vyhrožoval, že pokud nebudou dávat více peněz na obranu, USA přistoupí k blíže nespecifikovaným jednostranným akcím.

Trump veřejně prohlašoval, že by státy NATO měly platit slíbená 2 procenta HDP již v lednu a v budoucnu příspěvek navýšit na 4 procenta. Dohodnutou hranici přitom letos splní 8 z 29 států aliance, druhého milníku nedosahují v současnosti ani Spojené státy.

Slabý vyjednavač ve světě i doma

Ačkoli Trump označil summit za úspěšný, on sám příliš nebodoval. Členské země sice skutečně slíbily větší příspěvky na obranu, jenže nikoli 2 procenta do ledna, nýbrž do roku 2024. Ve skutečnosti tak Trump nic nového nevyjednal. Vlády, včetně té české, se budou nadále držet harmonogramu, na němž se shodly na summitu ve Walesu před čtyřmi roky, kdy v Bílém domů úřadoval Barack Obama. Výjimkou je jen Německo, které však k nelibosti současného amerického prezidenta chce zvýšit obranné výdaje jen na 1,5 procenta HDP.

Summit NATO se tak především proměnil v další přehlídku Trumpova pompézního a útočného jednacího stylu, jehož výsledky zůstávají přinejmenším pochybné. Již dříve se přetřásaly nekonkrétní závěry jeho jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. To sice přineslo závazek jaderného odzbrojení Korejského poloostrova, na něm se ale Kim dohodl již s prezidentem Jižní Koreje Mun Če-inem.

Trump se ukázal jako slabý vyjednavač i na domácí scéně. V prvním roce svého prezidentství nedokázal v Kongresu, ovládaném jemu spíše nakloněnou republikánskou většinou, prosadit zrušení Obamovy zdravotní reformy. Za jeho vlády USA také opakovaně postihl tzv. shutdown, kdy Kongres administrativě neschválil peníze na její provoz. I to se obvykle rozhoduje u jednacího stolu.

„Posledních 18 měsíců jsem studoval více než sto Trumpových obchodních dohod v rozmezí téměř pěti dekád. Dospěl jsem k závěru, že muž, který si postavil kariéru na propagování sama sebe jako skvělého vyjednavače, je zdaleka méně efektivní než si myslí a na základě ověřených expertních výzkumů lze říct, že často nejedná dobře,“ píše v textu na serveru Politico Marty Latz, který jednání studuje a vyučuje již 25 let a o Trumpovi sepsal knihu s názvem „The Real Trump Deal: An Eye-Opening Look at How He Really Negotiates“ (Opravdová Trumpova dohoda: Oči otevírající pohled, jak skutečně vyjednává).

Experti: Trumpa potápí vlastnosti, Putin je lepší

Důležitost debaty o prezidentových vyjednávacích schopnostech roste i kvůli pondělnímu summitu s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Oba státníci mají v Helsinkách naplánovanou část programu, během níž budou za zavřenými dveřmi jednat jen mezi čtyřma očima bez dalších poradců a diplomatů.

Americko-ruské vztahy přitom zdaleka nejsou ideální. Moskva se dlouhodobě snaží pomocí dezinformačních kampaní štěpit západní společnosti a vrážet klín mezi jednotlivé členy NATO. V USA navíc stále probíhá vyšetřování ruského ovlivňování prezidentských voleb před dvěma lety právě v Trumpův prospěch.

Podle odborníků je Putin daleko lepším vyjednavačem. Profesorka Andrea Schneiderová, jež na Marquette Law School vede oceňovaný program zabývající se řešením sporů, tvrdí, že pro úspěch u jednacího stolu je důležitá pětice atributů – asertivita, empatie, sociální intuice, flexibilita a etika.

„Efektivní vyjednavači vykazují vysokou míru asertivity, schopnost důvěrně uvést jejich případ, schopnost se strategicky připravit pomocí faktů a důkazů, umění zdůrazňovat a přesvědčovat a také nekonfrontačního ducha,“ doplňuje Latz.

Trump zaostává právě ve zvládání přípravy. Jedná spontánně a fakty se příliš nezatěžuje. Na jeho konfrontační styl upozorňoval již dříve v magazínu Foreign Policy profesor mezinárodních vztahů na Harvardově univerzitě Stephen Walt. „Trumpův diplomatický styl spočívá v přesvědčení, že USA mají takřka neomezenou kapacitu vynucovat svoji vůli výhrůžkami. Když pohrozí nedodržením článku 5 NATO, ostatní státy zaplatí. Když vyhrožuje Číně obchodní válkou, prezident Si Ťin-pching přispěchá a udělá vše pro to, aby Trumpa učinil šťastným,“ konstatoval.

Putin proti tomu předvádí takřka ve všech případech přínosnou asertivitu. I on musí bojovat s konfrontačním stylem svého vystupování, ale na rozdíl od Trumpa si pomáhá solidní přípravou a trváním na svých cílech a hodnotách. Trump již několikrát předvedl obrat o 180 stupňů, a to i v zásadních věcech jako například v přístupu k Severní Koreji.

Nevyjasněný zůstává i jeho vztah k Rusku. Na Moskvu uvaluje sankce, vyhošťuje ruské diplomaty z USA, ale následně vyjádří přání, aby se Kreml znovu účastnil jednání skupiny G7, odkud jej ostatní země včetně USA v roce 2014 vyloučily kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1