Unii čeká největší rozšiřování od roku 2007. Vstup Srbska a Černé Hory ale nebudí jen nadšení | info.cz

Články odjinud

Unii čeká největší rozšiřování od roku 2007. Vstup Srbska a Černé Hory ale nebudí jen nadšení

Srbsko a Černá Hora by se v roce 2025 mohly stát novými členy Evropské unie. Vyplývá to z dokumentu, který dnes zveřejnila Evropská komise. Půjde o největší rozšířen od roku 2007, které má ukázat životaschopnost unie po odchodu Británie a hlavně omezit vliv Ruska ale také Číny a Turecka na Balkáně.

Srbsko a Černá Hora – to jsou dva adepti na vstup do unie, kteří jsou ve vyjednávání zatím nejdál. Oba státy se zatím upínají k roku 2025, který je dle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové realistický, ale také ambiciozní. „Rok 2025 není pevně daný. Je to hrubý odhad postupu vyjednávání a mnohé bude záležet jak na schopnostech obou zemí splnit podmínky, tak na ochotě EU,“ dodává odborník na balkánské země Matyáš Zrno.

Mezi zeměmi Evropské unie nepanuje jednota, pokud jde o další rozšiřování. Například Česká republika či Maďarsko rozšiřován o balkánské země dlouhodobě podporuje, zatímco západoevropské státy nejsou tak nadšené. „Například ve Francii panuje únava z rozšiřování unie o země, které jsou ekonomicky, kulturně i společensky stále více vzdálené původní Evropě,“ uvádí Zrno. Vstup nového člena přitom musí schválit všechny země unie.

Politici ze západoevropských zemí upozorňují na problémy při posledním velkém rozšíření, kdy v roce 2007 vstoupily do unie Bulharsko a Rumunsko. Tehdy, před finanční krizí, které zasáhla Evropu o rok později, byla Evropská unie velmi shovívavá k přistupujícím zemím pokud jde o plnění podmínek. Panovala, jak to nazval list Financial Times, „rozšiřovací horečka“ a dodnes jsou tak s těmito státy problémy například pokud jde o reformu a nezávislost soudnictví, boj s organizovaným zločinem a s korupcí. Takový benevolentní přístup se nyní nemusí opakovat. Navíc Srbsko i Černá Hora mají vysoký státní dluh v poměru k HDP, což sice není překážkou pro vstup, ale po finanční krizi to mezi evropskými politiky vyvolává obavy. „Ekonomicky mají tyto země potenciál stát se dalším Řeckem,“ tvrdí Zrno a to přes to, že Srbsko a Černá Hora se rozhodně nestanou hned po případném vstupu členem bloku platícího eurem.

Faktor Kosovo

Největší překážkou vstupu Srbska do unie je nevyřešený spor s Kosovem. To vyhlásilo v roce 2008 nezávislost na Srbsku, kterou protistrana neuznala. K dosažení nezávislosti Kosova dopomohl až zásah vojsk NATO proti Srbsku.

Srbsko má dosud s Kosovem územní spory. Podle dokumentu EU má Srbsko do svého vstupu do unie „plně normalizovat“ vzájemné vztahy se sousedem. Údajně by to neměl být tak velký problém. Jako příklad se uvádí Slovinsko a Chorvatsko, které jsou v unii přestože spolu mají pohraniční spor. Na druhou stranu někteří politici včetně šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera tlačí na vyřešení Slovinsko-Chorvatského sporu s tím, že právě to nakonec může zablokovat (jakožto špatný příklad) další rozšíření unie. Nejdříve tak pravděpodobně do EU vstoupí Černá Hora. „Má větší šance, je malinkým státem bez sporů se sousedy,“ uvádí odborník na Balkán Matyáš Zrno.

Pro přijetí Srbska a Černé Hory jsou ale zásadní geopolitické důvody a dokument Evropské komise se o rozšiřování na Balkáně výslovně zmiňuje jako o „geostrategické investici.“ „Západní Balkán je strategicky velmi důležitý a dříve či později vstoupí (západobalkánské země) do EU,“ řekl serveru EUobserver zdroj z evropských institucí. „Geopolitický vliv Ruska, Číny a Turecka tam roste a je velmi důležité, aby zde byl evropský vliv a zůstal převažujícím vlivem.“ To je také jedním z důvodů, proč se k cestě na Balkán chystá na konci února šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Kromě jiného ale bude muset na Balkáně vysvětlovat, proč nebylo určeno datum možného vstupu do EU i pro další balkánské země – Bosnu a Hercegovinu, Kosovo, Albánii a Makedonii.

Nic dobrého pro Makedonii

Velkým zklamáním to bude hlavně pro Makedonii, jejíž vláda zjevně usiluje o vstup do evropských institucí. Ačkoli Brusel slibuje, že doporučí start rozhovorů, neuvádí žádný termín. Makedonie má totiž problematické vztahy s Řeckem kvůli sporu o jméno Makedonie, které Řekové považují za součást svého historického dědictví a pojmenování části svého státu. Atény proto pokusy Makedonie o zahájení jednání blokují.

Například studie vypracovaná politology Tinou Freyburgovou a z University St. Gallen a Tobiasem Böhmeltem z University of Essex publikovaná loni v časopise Journal of European Public Policy uvádí, že Makedonie by mohla splnit technické podmínky pro přijetí do Evropské unie už v roce 2023. Tedy o dva roky dříve, než se počítá s přijetím Srbska a Černé Hory.

Kosovu, kde si nejvíce občanů z možných balkánských kandidátů na vstup do EU myslí, že by to pro jejich zemi byla dobrá věc (jde o 90 procent obyvatel), zase brání v rychlejším jednání s unií to, že ho jako samostatný stát mezinárodně neuznávají některé unijní země. Jde o Španělsko, Slovensko, Rumunsko, Kypr a Řecko. Proti možnému vstupu Kosova do unie je hlavně Španělsko, které dokonce zaslalo na konci minulého roku Evropské komisi dopis, kde varuje před jednáním o přijetí Kosova. V pozadí jsou obavy z příkladu pro Katalánsko. To se chce odtrhnout od Španělska a přijetí Kosova, které se odtrhlo od Srbska, by pro něj mohlo být povzbuzení. Katalánci totiž chtějí být po případném získání nezávislosti členem EU. Ve zveřejněném dokumentu se tak o Kosovu píše velmi neurčitě s tím, že může „postoupit na své evropské cestě, až to okolnosti dovolí.“

Dříve než s Kosovem hodlá EU jednat o vstupu s Albánií a zdá se, že by ho mohla dokonce předhonit i Bosna a Hercegovina.

Chystáte se na dovolenou do Chorvatska? Tipy na vhodnou cestu, ubytování i prověřené rady jak ušetřit najdete zde>>>

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud