Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Unijní ombudsmanka kritizuje Jourovou: Vyjádření k Čapímu hnízdu bylo proti závazkům komisařky

Unijní ombudsmanka kritizuje Jourovou: Vyjádření k Čapímu hnízdu bylo proti závazkům komisařky

Komisařka Evropské unie pro spravedlnost Věra Jourová se v roce 2016 v jednom z rozhlasových rozhovorů vyjadřovala k české kauze Čapí hnízdo způsobem, který není v souladu s jejími závazky plynoucími ze členství v Evropské komisi. Upozornila na to dnes ombudsmanka EU Emily O´Reillyová v závěrech šetření stížnosti českého občana na vyjádření Jourové pro Český rozhlas a na následnou komunikaci ze strany Evropské komise. Vyjádření komisařky ČTK zjišťuje.

Český stěžovatel našel v rozhlasovém rozhovoru z 24. března 2016 několik vyjádření Jourové, která podle něj byla v rozporu s unijními smlouvami a kodexy chování, jimiž se musí členové Evropské komise řídit. Z interview například dovodil, že podle názoru Jourové, někdejší významné členky hnutí ANO Andreje Babiše, měla farma Čapí hnízdo nárok na evropskou dotaci.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišovy společnosti Agrofert.

Jourová přitom v rozhlase hovořila před tím, než skončilo policejní vyšetřování i šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). S následnou odpovědí šéfky komisařčina kabinetu v tom smyslu, že Jourová hovořila obecně o pravidlech přidělování dotací ze své zkušenosti ministryně pro místní rozvoj, nebyl stěžovatel spokojen. Po další korespondenci s komisí, která například odmítla, že by slova Jourové mohla ovlivňovat šetření OLAF, se pak obrátil na unijní ombudsmanku.

Ta nyní zdůraznila, že členové komise musí své chování upravit tak, aby nevrhalo žádné pochybnosti na EU, komisi a důstojnost jejich úřadu. „Komisař se musí vyvarovat libovolného chování, které by mohlo naznačovat, že mu chybí či může chybět nezávislost,“ upozornila O´Reillyová v obsáhlém vyjádření k věci.

„Moudré, správné a zcela odpovídající“ by podle ombudsmanky bylo, kdyby se Jourová v rozhlasovém interview zdržela odpovědí ke kauze Čapího hnízda. Důvody ke zdrženlivosti byly podle O´Reillyové čtyři: citlivá povaha případu, fakt, že se týkal finančních zájmů EU, pokračující šetření OLAF a skutečnost, že věc se dotýkala jejího někdejšího stranického šéfa.

Z přepisu rozhlasového rozhovoru je podle O´Reillyové zřejmé, že Jourová veřejně stranila šéfovi své politické strany a zastávala se jej. Vyjádřila prý například názor, že farma Čapí hnízdo je "malou firmou" a ne daleko větší společností patřící jejímu stranickému šéfovi.

„Podle názoru ombudsmanky byla komisařčina vyjádření nemoudrá a nepřípustná vzhledem k jejímu postavení komisařky, jejíž chování nesmí vyvolávat žádné pochybnosti o možném konfliktu zájmů," uvedla O´Reillyová. Komise jako celek podle ní pochybila tím, že tuto věc odmítla uznat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1