Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Univerzita kontroverzního miliardáře se do Česka nepřesune. „Orbánův zákon“ tu už dávno platí

Univerzita kontroverzního miliardáře se do Česka nepřesune. „Orbánův zákon“ tu už dávno platí

Návrh českého ministra financí Andreje Babiše na přemístění „pronásledované“ Středoevropské univerzity (CEU) z Budapešti do České republiky pravděpodobně nevyjde. Její přesun totiž naráží na stávající českou legislativu, která obsahuje podobné paragrafy jako ta, kterou maďarským parlamentem protlačil premiér Viktor Orbán. Nepravděpodobný se podle právníků zdá být i scénář, v němž by CEU kvůli přesídlení zcela změnila své fungování. Přestěhování školy mimo Maďarsko si navíc nepřejí ani její bývalí studenti. České ministerstvo školství chce ale podle zjištění INFO.CZ ještě o celé věci jednat s rektory.

„Podle českých zákonů by Středoevropská univerzita v ČR působit nesměla a její přesídlení do Prahy by předpokládalo buď změnu vysokoškolského zákona, nebo absolutní transformaci této instituce,“ píše v dnešním komentáři pro server Hlídací pes advokát, který přednáší právo na Právnické fakultě UK a dalších vysokých školách, Aleš Rozehnal. Americko-maďarskou soukromou univerzitu, za níž stojí filantrop George Soros, začal do Česka lákat ministr financí Andrej Babiš, který tím reagoval na snahy maďarské vlády omezit její působení v Maďarsku.

Vypadá to ale, že u Babišova přání pravděpodobně zůstane a CEU se do ČR nepřesune. V Česku totiž od začátku letošního roku platí legislativa, která obsahuje stejné paragrafy jako ta, kterou nedávno přijal na popud premiéra Viktora Orbána maďarský parlament.

„Zákon, který byl přijat v Maďarsku, obsahuje identická ustanovení jako legislativa, kterou loni schválil český parlament. Byl tu všemi, a zejména akademickou obcí, přivítán,“ řekl Rozehnal redakci INFO.CZ. Stát novelu přijal, aby zpřehlednil situaci ve vysokoškolském vzdělávání. „Před tím tu působily dobré, ale i pofiderní zahraniční školy, a bylo potřeba srovnat podmínky,“ dodal.

Bližší specifikaci podmínek pro působení zahraničních vysokých škol v ČR uvádí paragraf 93a zákona o vysokých školách. V něm se píše, že za zahraniční vysokou školu lze považovat pouze takovou instituci, která je součástí vzdělávacího systému svého domovského státu a zároveň tam poskytuje vzdělávání. Něco takového však CEU nedělá.

Univerzita je sice akreditovaná ve Spojených státech amerických, ale vzdělávání tam neposkytuje. „Z tohoto hlediska na CEU není možno pohlížet ani jako na zahraniční vysokou školu, ale ani jako na tuzemskou vysokou školu, protože nemá českou akreditaci,“ vysvětluje Rozehnal.

Další možností by pak bylo, aby Středoevropská univerzita, která byla v roce 1991 založena v Praze, ale přesunula se odtamtud do Budapešti, zcela změnila způsob svého fungování. To se ale podle zahraničních odborníků pravděpodobně nestane.

Situaci kolem možného přestěhování CEU do ČR se podle zjištění INFO.CZ nyní zabývá ministerstvo školství. „Budeme o tom jednat ještě se zástupci České konference rektorů a Radou vysokých škol,“ řekla redakci mluvčí rezortu Jarmila Balážová.

Není to jen univerzita, ale i komunita

V centru Budapešti o víkendu protestovaly proti novému maďarskému zákonu o vysokých školách desetitisíce lidí. O den dříve se podobné shromáždění konalo i před maďarským velvyslanectvím v Praze, kde se sešla přibližně stovka lidí, mezi nimiž nechyběli ani bývalí studenti Středoevropské univerzity.

„To, co se nyní děje v Maďarsku, mě mrzí. Je to podle mě útok na jednu z nejlepších vzdělávacích, ale i výzkumných institucí, a to nejen ve střední Evropě, ale i v celé EU,“ řekla redakci bývalá studentka CEU Jana Drlíková. „Navíc CEU není jen univerzita, je to skvělá komunita lidí, která drží při sobě. To se ukázalo i nyní“.

Další absolventka Petra Chaloupková na Středoevropské univerzitě studovala dva roky. „Na CEU je úžasná komunita, a proto mnozí z nás berou útok na univerzitu osobně,“ vysvětluje. S možným přesunem školy mimo Maďarsko, se kterým kromě českého ministra Babiše přišly i jiné státy (například místostarostka Vídně), ale nesouhlasí. „CEU je v Budapešti dobře zakořeněná a je pevnou součástí akademické obce, která by její ztrátu citelně nesla,“ řekla INFO.CZ.

Přesun by se univerzitě podle Chaloupkové nevyplatil ani z finančních důvodů. „Myšlenka, že mám CEU v Praze, je sice krásná, ale ta investice by byla obrovská, a nedovedu si proto představit, že by to škola zvládla“.

Co na to Brusel?

Děním v Maďarsku kolem Středoevropské univerzity se bude ve středu zabývat i Evropská komise. Zatím není jisté, jestli do celé záležitosti nějak zasáhne. Podle české eurokomisařky Věry Jourové Brusel ještě nemá dokončenou právní analýzu nového maďarského zákona.

„Můj soukromý názor je, že vývoj kolem CEU nepovede ze strany EU k silným formálním krokům,“ řekl redakci zdroj z Evropské komise, který si nepřál být kvůli svému postavení jmenován. Brusel se tak pravděpodobně nevydá stejnou cestou, jako to udělal v případě Polska, kdy proti němu zejména v souvislosti s děním kolem ústavního soudu zahájil řízení.

Podle komisařky Jourové ale i tak u něj pochybnosti o stavu právního systému v Maďarsku a jeho nezávislosti přetrvávají.

„To se určitě odrazí na uvažování o budoucnosti unie, které v současnosti v EU probíhá,“ říká k tomu již citovaný zdroj a dodává: „Pravděpodobným scénářem je vícerychlostní Evropa, ve které by se pak Maďarsko, Polsko a také další země zřejmě posouvaly směrem na okraj. Zatímco jiné státy, které budou ochotné hlouběji spolupracovat a které se jasně přihlásí k základním hodnotám EU, se sdruží v novém jádru. V něm možná dojde i k účinnějšímu ošetření postupu proti porušování právního státu, než je tomu dnes.“

Sporný zákon o zahraničních vysokých školách
Na začátku dubna 2017 maďarský parlament schválil kontroverzní novelu zákona omezující působení zahraničních vzdělávacích institucí v zemi. Podle kritiků je norma namířena proti Středoevropské univerzitě (CEU), kterou v roce 1991 založil americký miliardář maďarského původu George Soros, kritik nynější maďarské vlády Viktora Orbána. Novelu ihned kritizovalo americké ministerstvo zahraničí i německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Nový zákon schválený ve zrychleném řízení obsahuje některé nové požadavky, např. povinnost mít univerzitní areál i v zemi svého původu. Zákon dále nově stanoví, že zahraniční univerzity mohou v Maďarsku udělovat tituly pouze v případě, že vlády Maďarska a příslušné země - v případě CEU tedy USA - podepíšou během půl roku od nabytí platnosti zákona odpovídající dohodu.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744