Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Uprchlíci mrznou na hranicích. Srbsko a Maďarsko se podle lidskoprávních organizací dívají stranou

Uprchlíci mrznou na hranicích. Srbsko a Maďarsko se podle lidskoprávních organizací dívají stranou

Teploty klesající hluboko pod bod mrazu vedle Česka zasáhly i další evropské země, úřady hlásí desítky mrtvých. V Maďarsku a Srbsku extrémní mrazy ohrožují na životě také uprchlíky, kteří tam přežívají v improvizovaných podmínkách. Humanitární organizace kritizují místní autority za neposkytnutí dostatečné pomoci i za bránění v jejím distribuování. 

Přicházejí z Asie, Afghánistánu či Pákistánu. Někteří z nich s sebou mají děti. Tucet migrantů, kteří čekají poblíž srbských hranic, až na ně přijde řada a budou moci pokračovat dál do Maďarska, chrání před dvacetistupňovými mrazy pouze improvizované přístřešky.

Společně s nimi bojuje v Srbsku s extrémními klimatickými podmínkami dalších sedm tisíc migrantů z Asie a Blízkého východu. Uprchlické tábory jsou přeplněné, o místo v nich se mohou navíc ucházet jen ženy a děti. Muži se musí sami postarat o to, kam složí svoji hlavu – v Bělehradu využívají opuštěná skladiště, kolem hranic stanují na polích.

„Lidé trpí. Spousta se jich potýká s infekcemi dýchacích cest,“ popsala pro Huffington Post situaci na místě Milana Radosavljevič, doktorka působící v řadách Lékařů bez hranic.

Podle Huffington Post jsou uprchlíci nuceni žít v životu nebezpečných podmínkách kvůli pomalému vyřizování azylových žádostí. Na hraničních přechodech Horgoš a Tompa, kde mohou migranti podat žádost o azyl, někteří z nich žijí již měsíce, protože Maďarsko na každém přechodu pouští do země pouze 10 uprchlíků denně.    

„Dříve pouštěli každý den patnáct lidí,“ posteskl si mladý pákistánský žadatel o azyl Ali Reza. „Slyšel jsem, že vyřizování žádostí o azyl trvá i šest nebo sedm měsíců,“ dodal.

Maďarská vláda eviduje každoročně 30 tisíc žádostí o azyl, schválí méně než polovinu z nich. Zdlouhavé řízení a nejistota jeho úspěšného konce vedlo dle Huffington Post už zhruba 20 tisíc uprchlíků k pokusu dostat se do země nezákonnou cestou.

„Překročil jsem hranice nelegálně, protože pobyt v uprchlickém táboře pro mě byl už déle neúnosný. Čekal jsem v něm pět měsíců,“ říká pákistánský uprchlík Kashif Raza. „Šest dní jsem přežíval v opuštěné krajině takřka bez vody a bez jídla. Pak už jsem to hlady nemohl vydržet, tak jsem šel k silnici a vzdal se policistům,“ konstatoval odevzdaně.

Kritika maďarských a srbských úřadů

Výzkumnice mezinárodní lidskoprávní organizace Human Rights Watch Lydia Gallová tvrdí, že místní autority uprchlíkům neposkytují dostatečnou pomoc, a dokonce ještě brání humanitárním pracovníkům, aby jim ji poskytli místo nich.

Gallová kritizuje maďarskou vládu za uzavření největšího maďarského uprchlického tábora v Bicske, který prý úřady rozebraly v prosinci bez oficiálního zdůvodnění a uprchlíky rozvezly do jiných táborů, včetně dočasného stanového tábora v Körmendu na západě Maďarska nedaleko rakouských hranic. V něm se ale uprchlíci potýkají s nevyhovujícími životními podmínkami. Tábor totiž není vůbec připravený na pobyt v zimním období. Situaci prý částečně zachraňuje místní kněz, který uprchlíkům poskytl k užívání obecní sál.

Kritice lidskoprávní pracovnice neunikla ani srbská vláda. Gallová kritizuje, že na přelomu listopadu a prosince nevyslyšela výzvu humanitárních organizací a nevybudovala dočasné zazimované uprchlické tábory.

„Když jsem byla na konci listopadu v Bělehradu, srbská vláda zakázala humanitárním organizacím poskytnout pomoc uprchlíkům a žadatelům o azyl, kteří žijí na ulici,“ uvádí Gallová.

Jedna z humanitárních organizací se však zákazem nedala odradit a dál distribuuje teplé pokrmy mezi více než tisíc migrantů, včetně dětí, kteří žijí ve skladišti poblíž vlakového nádraží v srbském hlavním městě. „Ti lidé nemají topení, záchody ani sprchy. Pálí cokoliv, co najdou, aby se zahřáli,“ poukazuje Gallová na jejich strádání. Místní autority prý sice doposud proti humanitárním pracovníkům nezakročily, Gallová se nicméně obává, že k tomu může v budoucnu dojít.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1