Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Uprchlíci odjíždějí z Německa na dovolenou do země, odkud utekli. Úřady jim chtějí azyl odebrat

Uprchlíci odjíždějí z Německa na dovolenou do země, odkud utekli. Úřady jim chtějí azyl odebrat

Německé cizinecké úřady jsou v posledních týdnech znepokojeny jednáním některých z téměř 750 tisíc běženců, kteří zde v minulém roce požádali o azyl. Evidují totiž desítky případů, kdy azylanti odjeli na dovolenou do domovských zemí, odkud přitom utekli před pronásledováním a nebezpečím. Proti takovým výjezdům se koncem srpna ostře ohradila i kancléřka Angela Merkelová, která uprchlíky varovala, že tím může jejich cesta za životem v Německu skončit. Německé úřady si podle televize Deutsche Welle nyní lámou hlavu nad tím, za jakých podmínek je odebrání azylu možné a varují, že jde o běh na dlouhou trať.

„Trávit dovolenou v zemi, kde jste pronásledováni, je nepochopitelné,“ řekla 27. srpna pro Welt am Sonntag Merkelová s tím, že budou takové případy „důvodem k přehodnocení práva na azyl“. Německý týdeník tehdy uvedl, že cizinecké úřady spolkové země Bádensko-Württembersko evidují 100 případů uprchlíků, kteří někdy i opakovaně odjeli do domovské země, odkud přitom do Evropy utekli před nebezpečím.

Azylanti nejčastěji odjíždějí do Sýrie a Iráku, kde území částečně ovládají radikálové ze samozvaného Islámského státu. Do nebezpečných oblastí lidé přitom neodjíždějí jen proto, aby  navštívili příbuzné, ale také na pracovní cesty. Navzdory těmto prohřeškům jim však právo na azyl odebráno nebylo, a tomu chtějí němečtí politici včetně Merkelové udělat přítrž. Německé úřady teď řeší, za jakých podmínek je vyhoštění takových uprchlíků možné.

„Zákon stanoví, že samotné cestování není důvodem pro zrušení azylu, ale může vést k opětovnému otevření případu žádosti o azyl,“ říká podle DW mluvčí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky Edith Aframová. Zároveň ale dodává, že „cestování za účelem dovolené může být důkazem toho, že uprchlík není pronásledován“, což může být důvod k odebrání azylu.

Člen uprchlické rady v Dolním Sasku Karim Wasiti však tvrdí, že jde o ojedinělé případy a upozorňuje, že ne každá taková cesta je porušením azylového zákona. To potvrzuje i Aframová, podle které jsou výjimkou humanitární případy. „Dočasný pobyt v zemi původu lze pochopit ve zvláštních případech, jako je nemoc nebo smrt příbuzného,“ říká mluvčí.  

I když se však německé úřady rozhodnou azyl uprchlíkovi odebrat, je to běh na dlouhou trať. „Uprchlík uvede důvod jeho cesty do země, ze které uprchl, a na základě jeho odpovědi Spolkový úřad pro migraci a azyl rozhodne buď žádost znovu otevřít, nebo azyl odebrat,“ říká Wasiti.  Tím ale proces nekončí – uprchlík se proti rozhodnutí může odvolat a napadnout ho u soudu. „Před deportací uprchlíka Oddělení pro imigraci a cizince musí vzít v potaz mnoho faktorů, jako je délka pobytu v Německu a úroveň jejich integrace v zemi,“ dodává Wasiti.

Proti právu na azyl pro uprchlíky, kteří navzdory nebezpečí cestují do domovských zemí, se kromě německé kancléřky postavila i protiimigrační a protiislámské strana Alternativa pro Německo (AfD). Migrace je totiž pro krajně pravicovou stranu hlavním tématem voleb do Bundestagu, které se konají 24. září. AfD má přitom poprvé šanci se do parlamentu dostat – v průzkumech má podporu kolem devíti až deseti procent voličů.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232