Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Uprchlíci v Německu trpí samotou. Pro úspěšnou integraci je ale potřeba rodina, varují experti

Uprchlíci v Německu trpí samotou. Pro úspěšnou integraci je ale potřeba rodina, varují experti

Cestu z válkou rozvrácené země zvládli, šťastní ale nejsou. Část syrských uprchlíků, která se dostala do Německa, má sice dostatečné materiální zabezpečení, v uprchlických centrech ale bývají sami a odříznutí od okolního světa. Potvrzuje to i příběh Ghassana, který už 30 měsíců neviděl svoji manželku. Zatímco Syřan vyrazil do Evropy sám takzvanou balkánskou cestou, jeho žena zatím zůstala v uprchlickém táboře v Libanonu. Jejich jediným spojením je online chat a opětovné shledání je v nedohlednu.

„Německo je pro mě šancí na nový začátek. K tomu ale potřebuji také svoji ženu,“ vysvětluje Ghassan stanici Deutsche Welle. Společně s ní muž v roce 2015 uprchl z rodné Sýrie. Na další cestu se vydal sám a předpokládal, že až v cílové destinaci vše zajistí, manželka za ním přijede. To se ale nestalo a není jisté, zda se to vůbec povede.

Ghassan došel přes Balkán až do Německa, kde nezískal azyl, ale takzvanou doplňkovou ochranu. Nyní žije v Berlíně na ubytovně pro uprchlíky, kterou provozuje humanitární organizace Caritas. Jediným spojeným s manželkou je aplikace WhatsApp, která sice zajišťuje alespoň základní spojení mezi manželi, zároveň ale prohlubuje jejich zoufalství.

Slučování rodin
Loni do konce listopadu takto do spolkové republiky přišlo zhruba 85 000 rodinných příslušníků uprchlíků. Odhaduje se, že za lidmi s doplňkovou ochranou by do Německa mohlo celkem dorazit několik desítek tisíc nejbližších příbuzných. V případě dospělých běženců jde o jejich manžele, či manželky a nezletilé děti. V případě mladistvých běženců o rodiče.

Spolkový sněm tento týden rozhodl, že slučování rodin uprchlíků s doplňkovou ochranou zatím nepovolí. Toto nařízení by mělo trvat do konce července, poté má do Německa přicházet maximálně tisíc rodinných příslušníků běženců měsíčně. Není přitom jasné, kdo bude mít přednost, nebo jak se budou příbuzní vybírat. Slučování rodin těch, kdo dostali jen doplňkovou ochranu, velká koalice CDU/CSU a SPD v březnu 2016 na dva roky přerušila kvůli vysokému počtu lidí, kteří v té době do Německa přicházeli.

720p 360p
Wir schaffen das nicht: Éra Merkelové končí. Evropa ztratí ženu, která si poradila i s Putinem

Většina Němců se slučováním rodin uprchlíků nesouhlasí. V posledním průzkumu se 58 % dotázaných vyjádřilo proti. Humanitární organizace ale upozorňují, že rodina je základ, který uprchlíci potřebují k úspěšné integraci do nové společnosti. Pokud zůstanou v cizí zemi sami, roste riziko.

„Rodiny jsou základním faktorem pro začlenění do společnosti. Nejvyšší prioritou musí být to, aby lidé mohli být spolu, i kdyby pak měli v Německu zůstat,“ tvrdí mluvčí organizace Caritas Thomas Gleissner.

Ghassan se mezitím na ubytovně učí německy a s ostatními uprchlíky chodí občas na výlety. Zapomenout na odloučení se mu prý ale příliš nedaří. Přestože je vděčný za pomoc, kterou mu Německo poskytlo, dodává, že němečtí politici „si neumí představit, jak těžké je žít opuštěný a bez rodiny“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1