Články odjinud

Uprchlické tábory jako obchodní příležitost. Investuje své peníze do migrantů, nabádá OSN

Uprchlické tábory jako obchodní příležitost. Investuje své peníze do migrantů, nabádá OSN

Představa nečinných migrantů čekajících v uprchlických táborech na pomoc je zřejmě stereotypní. Alespoň to ukazuje nová studie Organizace spojených národů, která upozorňuje na vysoký podnikatelský potenciál táborů pro uprchlíky. Za příklad si bere místo Kakuma na severozápadě Keni. V táboře žije kolem 180 tisíc lidí, kteří tu vybudovali už kolem dvou tisíc obchodů a úspěšně podnikají.

Jedna ze zdejších obyvatelek známá jako Mama Safi se do tábora dostala v roce 2011, když utíkala z neklidného východu Konga. Nechtěla ale sedět a čekat, až ji někdo pomůže, a sama se pustila do práce. Rozhodla se dělat to, co uměla – péct chleba. Za několik let rozjela prosperující byznys a zaměstnává deset dalších uprchlíků. Její chleba se rozváží do všech částí tábora.

Mama Safi ale není výjimečným případem. Studie, kterou nechala zpracovat Organizace spojených národů (OSN) a Mezinárodní finanční korporace (IFC), potvrzuje, že hodnota zdejší ekonomiky se pohybuje kolem 56 milionů dolarů ročně. Zdejší uprchlíci, kterých je už 180 tisíc, tvoří společně s místními z vedlejšího stejnojmenného města Kakuma desáté nejlidnatější město v zemi. Obyvatelé se navíc zapojují do byznysu uprchlíků, kupují od nich zboží a někteří dokonce pro ně i pracují.

Rozvíjející se trh by nyní potřeboval podporu vnějších investorů. Právě to byl důvod, proč si OSN nechala studii zpracovat. Kromě modelového případu Kakumy by navíc organizace chtěla, aby podobně prosperující místa vznikaly i z dalších uprchlických táborů. Nejdříve ale bude potřeba změnit smýšlení společnosti.

„Musíme zbořit představu, že uprchlíci jen sedí v táboře, nedělají nic a jen čekají, až jim někdo pomůže. Mnoho z nich ve skutečnosti podniká a někteří tak mohou zaměstnat i ostatní. Teď bychom ale potřebovali, aby se jejich byznys více zformalizoval,“ uvádí zástupce Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pro Keňu Raouf Mazou. A na změnách se už pracuje.

Své služby nabídla v roce 2015 uprchlíkům i místním banka Equity Bank. Umožňuje nejen otevírat si účty, ale poskytuje i úvěry. Půjčila už tisíci uprchlíkům částky mezi 50 až 1 200 dolary. Asi 95 % migrantů úvěry pravidelně splácí.

Potřebu uprchlíků pracovat potvrzuje i Annonciata Mukurangarambeová, která v 90. letech uprchla ze Rwandy a nyní žije ve Spojených státech. „Uprchlíci prožívají mnoho těžkých chvil a někdy mohou začít cítit beznaděj. Když ale pracujete, necítíte se zbytečný. Máte před sebou vidinu budoucnosti a naději, že nebudete navždy závislí na cizí pomoci,“ potvrzuje žena, která v uprchlickém táboře začala šít kabelky a díky výdělkům mohla zaplatit studium všem čtyřem svým dětem.

Místa jako Kakuma se nacházejí po celém světě. Minulý rok byl navíc rekordním v počtu lidí, kteří museli nuceně opustit své domovy. Jen za loňský rok se uprchlíky stalo 65,6 milionu lidí. 84 % z nich přitom zůstává stále v rozvojových zemích a v uprchlických táborech.