Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Uprchlický tábor, kde to vře. Na Lesbu propukají konflikty mezi migranty, v bezpečí není nikdo

Uprchlický tábor, kde to vře. Na Lesbu propukají konflikty mezi migranty, v bezpečí není nikdo

Uprchlický tábor Moira na řeckém ostrově Lesbos patří mezi nejpřeplněnější místa pro migranty v Evropě. Kvůli nedostatku místa a špatným hygienickým podmínkám ho jeho obyvatelé, které přišli do Evropy hledat lepší život, popisují jako peklo na zemi. Tábor není ideálním místem ani z hlediska bezpečnosti – dochází zde ke znásilňování žen a časté jsou také potyčky mezi migranty. Posledním důkazem jsou páteční boje mezi arabskými a kurdskými obyvateli tábora, kvůli kterým muselo být několik stovek lidí z tábora přestěhováno.

Během ostrých střetů, které se odehrály v pátek mezi Araby a Kurdy přebývajícími v řeckém táboře Moira, bylo podle řeckých médií vážně zraněno šest lidí. Napětí ale pokračovalo i v sobotu, úřady proto musely asi 120 kurdských uprchlíků – především rodiny s dětmi – přesunout do tábora spravovaného nevládní organizací Lesvos Solidarity. Dalších 300 migrantů pak bylo přestěhováno do Mytilény – největšího města na ostrově.

Násilí mezi obyvateli tábora ale není ničím novým. Podle řeckého serveru Ekathimerini.com Moira v současnosti poskytuje útočiště asi sedmi tisícům migrantů, tábor je tedy zaplněn z 300 procent původní kapacity. Právě přeplněnost tábora je přitom častým důvodem potyček mezi migranty, které vznikají především ve frontách na jídlo.

K neustálému napětí vedou i zoufalé podmínky v táboře. Každodenní realitou jsou totiž promočené stany, výpadky elektřiny a nedostatek teplé vody i během zimních měsíců. Obyvatelé Moiry se tak často snaží zahřát i tím, že si ve stanu rozdělají oheň, což často vede k tragickým nehodám.Mnozí obyvatelé, kteří přišli z válečných konfliktů v Sýrii a Iráku, navíc trpí posttraumatickým syndromem a uzavření v táboře jejich stavu ani trochu neprospívá.

Nejtěžší je však situace v táboře pro ženy, které jsou častým terčem znásilnění. Zažila to i 30letá Afghánka, která se na cestě přes Turecko dostala do rukou pašerákovi, který ji uvěznil v místnosti bez světla, nedával jí najíst a celý týden mu sloužila jako sexuální otrokyně. Úlevu jí nepřinesl ani příjezd do Moiry.

„Když jsem tu situaci viděla, chtěla jsem se zabít,“ svěřila se pro americký deník The New York Times.  Kvůli nedostatku místa musela zpočátku spát ve stanu, který byl společný pro muže i ženy. Ten nejhorší zážitek ale přišel jednou v noci, když se ztratila v lese poblíž tábora. Ve tmě ji neznámý muž popadl zezadu a znásilnil. Vše oznámila na policii, ta ji ale poslala zpět do tábora.

V bezpečí se v Moiře necítí ani Hommada, která utekla z rodného města Dajr az-Zaur v Sýrii. Přestože už se nemusí ukrývat před leteckými údery, je stále vyděšená – hlavně v noci. „Kvůli strachu nespím. Když někdo chodí kolem našeho stanu, okamžitě to ucítím a jsem vyděšená,“ svěřila se pro ABC News.

Z Dajr az-Zauru utekl i 50letý Syřan, který je na ostrově Lesbos od loňského října. „Stále trčím na tomhle ostrově. Unikli jsme před smrtí a přišli jsme k ní znovu – od rychlé k pomalé smrti,“ říká pro ABC, zatímco se v dáli ozývá křik několika mužů, kteří se dostali do potyčky během čekání na jídlo. Když se poprvé ocitl v táboře, byl prý zděšený. „Čekal jsem alespoň, že se budu cítit v bezpečí,“ dodává.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1