Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Uprchlík zažil vězení Islámského státu. Teď na vlastní pěst odhaluje džihádisty v Německu

Uprchlík zažil vězení Islámského státu. Teď na vlastní pěst odhaluje džihádisty v Německu

Byl vězněm samozvaného Islámského státu, teď hledá islamisty po Evropě. Kurdský novinář Masúd Akíl přišel do Německa jako uprchlík skrze balkánskou trasu. Pak ho překvapilo, že obávaná teroristická organizace má vliv i zde. Neváhal a začal sestavovat seznam džihádistů.

Jeho počítač je plný informací o potenciálních teroristech. Masúd je hledá všude, i na sociálních sítích. Často s nimi naváže kontakt a oni mu vypráví o svém radikálním pohledu na svět. „Je těžké uvěřit, jak mnoho z nich bylo na začátku otevřených,“ prohlašuje pro televizi Deutsche Welle.

Sám s nimi má neblahou zkušenost. Do Německa přišel jako uprchlík poté, co ho v letech 2014 a 2015 islamisté věznili. Celkem poznal šest různých věznic takzvaného Islámského státu.

Než ho zajali, pracoval jako novinář. Zhruba 20 měsíců informoval z terénu o průběhu války v Sýrii a jejích politických či sociálních aspektech. Islamisté na něj pravděpodobně dostali tip. Během 280 dnů, kdy ho mučili, si udělal detailní obrázek o fungování a myšlení svých věznitelů.

„Lidé, kteří žijí v Islámským státem ovládaných oblastech, jsou v poušti, nemají tam školy. Syrská vláda je ignorovala. Tento druh lidí je otevřený radikálním myšlenkám. IS to věděl a zaměřil se na ně,“ praví. „Když mě mučili, bili mě do nohou a do zad. Mlátili mě do obličeje, tahali za vlasy a křičeli na mě, že všichni Kurdové musí zemřít.“

Dodává, že velkou chybou IS byla pýcha. Když přijel do druhé věznice, chlubili se mu západními novinami s články o rostoucí islamistické hrozbě. Toho Masúd využil a nechal si od věznitelů vyprávět o jejich konání. Mluvili otevřeně o vraždách, které spáchali.

„Zdrojem informací mi bylo to, co jsem se doslechl ve vězení. Členové IS, kteří znali další bojovníky. To mi pomohlo najít podezřelé a potenciální teroristy, kteří později přišli do Německa,“ vysvětluje, jak využil slabosti džihádistů.

Když přijel do Německa, měl velice detailní informace. Jejich věrohodnost potvrzovali i místní experti jako univerzitní profesor Jan Kizilhan ze Stuttgartu. Masúdovy informace pomáhají i německé policii.

Masúd sepsal seznam se jmény velkého počtu teroristů a sympatizantů IS. Spolu s berlínským novinářem Peterem Köpfem navíc chystá knihu, která má vyjít v srpnu. Vysvětluje v ní například, proč nechce zůstat v anonymitě. Domnívá se totiž, že tak lépe může bojovat proti tomu, aby islamisté v Německu zakořenili.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1