Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Upustit od úplného zákazu kouření? Statisíce Rakušanů jsou proti a chtějí referendum

Upustit od úplného zákazu kouření? Statisíce Rakušanů jsou proti a chtějí referendum

Petici proti plánu nové pravicové vlády upustit od úplného zákazu kouření v restauracích podpořilo během jednoho týdne než 300.000 Rakušanů. Absolutní zákaz kouření v gastronomických zařízeních od 1. května původně naplánovala předchozí vláda velké koalice lidovců (ÖVP) a sociálních demokratů (SPÖ). Pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ), nový koaliční partner lidovců, se ale stavěla proti schválenému protikuřáckému zákonu. Podle FPÖ by zákon ohrozil rakouskou gastronomii.

Lidovci a svobodní se při uzavírání koalice v prosinci dohodli, že absolutní zákaz kouření v platnost nakonec nevstoupí. Zachovaný by tak měl zůstat současný stav, kdy lze kouřit v místnostech, které jsou k tomu určené a zároveň jsou oddělené od nekuřáckých prostor. Zároveň ale má být posílena ochrana mladistvých před kouřením. Cigarety by si napříště měli mít možnost koupit jen lidé starší 18 let. V současnosti si v Rakousku tabákové výrobky mohou kupovat už šestnáctiletí.

Plán nové vlády vyvolal protireakci v podobě iniciativy Don't smoke, kterou spustila lékařská komora a bojovníci proti rakovině. Protikuřáckými opatřeními se nyní musí znovu zabývat parlament, k čemuž by stačilo už 100.000 podpisů. Do čtvrtečního odpoledne přitom iniciativu podle agentury APA podpořilo už 303.000 lidí.

Podpisová akce, jejímž vlastním cílem je vyvolat referendum o zákazu kouření, už vyvolala širokou debatu. V řadách lidovců a svobodných dokonce sílí hlasy po uspořádání všelidového hlasování. Například šéf zemské organizace FPÖ v Korutanech Gernot Darmann je pro urychlené referendum. Předseda FPÖ Heinz-Christian Strache ale ve středu prohlásil, že se takové referendum neuskuteční dříve než v roce 2021, kdy mají podle koaliční dohody vstoupit v platnost nová kritéria pro pořádání referend.

Návrh na absolutní zákaz kouření v restauracích předložila předchozí vláda už v roce 2015. Platit měl protikuřácký zákon začít v květnu, tedy rok poté, co podobná norma začala platit také v České republice.

V Rakousku, které je podle statistik na třetím místě v počtu kuřáků v Evropské unii, podle místního ministerstva zdravotnictví ročně zemře na následky konzumace tabákových výrobků 13.000 lidí.

Částečný zákaz kouření na veřejných místech byl v Rakousku zaveden už v roce 2009, rozsáhlý seznam výjimek ale výrazně omezil jeho účinnost. Od roku 2010 mohou provozovatelé restaurací umožnit zákazníkům kouřit jen v případě, že mají k dispozici oddělenou kuřárnu, nebo je-li jejich provozní plocha menší než 50 čtverečních metrů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1