Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

USA dochází trpělivost, píše Trump. Kvůli výdajům na obranu hrozí stažením vojáků z Evropy

USA dochází trpělivost, píše Trump. Kvůli výdajům na obranu hrozí stažením vojáků z Evropy

Donald Trump zopakoval své hrozby směrem ke členům NATO. Americký prezident v dopisech adresovaných lídrům jednotlivých zemí upozornil, že pokud nebudou dodržovat dohodnuté výdaje na obranu, stáhnou USA své vojáky z Evropy. O korespondenci informoval list New York Times, který získal úryvky z dopisu pro německou kancléřku Angelu Merkelovou.

Americký prezident Donald Trump zaslal v červnu několika lídrům zemí Severoatlantické aliance ostře formulovaný dopis, v němž si stěžuje na nedostatečné výdaje spojenců na obranu. USA podle něj ztrácí trpělivost. Pokud nedojde k nápravě, hrozí Trump stažením amerických vojsk z Evropy.

Trump dopis poslal krátce před summitem NATO, který příští týden hostí Brusel. Schůzka bude dalším testem, zda je prezident ochotný plnit své závazky a jednat se spojenci. Ty naposledy znejistilo chování šéfa Bílého domu na jednání skupiny G7 v Kanadě. Trump z něj předčasně odjel, partnery zkritizoval a odmítl podpořit závěrečné komuniké.

„Jak jsme diskutovali během vaší dubnové návštěvy, v USA narůstá frustrace, že někteří spojenci nezvyšují výdaje, jak slibovali,“ píše Trump v dopise německé kancléřce Angele Merkelové, jehož úryvky získal list New York Times.

„USA stále věnují více prostředků na obranu Evropy, zatímco ekonomika starého kontinentu včetně Německa si vede skvěle a je tam ohromné množství bezpečnostních výzev. To pro nás není nadále udržitelné. Znepokojený je i Kongres,“ dodal Trump.

Podle prezidenta je složité obhájit před americkými občany, že jejich vojáci v zámoří nasazují životy, případně se vrací těžce zranění, zatímco evropští spojenci nesdílejí břemeno kolektivní obrany. Trump v dopise Merkelové napsal, že ostatní vidí Německo jako vzor, a proto by měl Berlín dávat na armádu více peněz.

NATO podrývají spojenci, tvrdí prezidentův poradce

Nedostatečné výdaje na obranu jsou dlouhodobým problémem, na který si představitelé NATO stěžují. Dohodnutou hranici 2 procent HDP loni splnily kromě Spojených států jen Velká Británie, Estonsko a Řecko. Takřka na ni dosáhlo Polsko, které utratilo 1,99 procenta HDP. Česko vydalo 1,05 procenta, Německo 1,24 procenta.

Američtí prezidenti za nízké vojenské rozpočty partnery kritizovali již v minulosti, Trump však zašel ještě dál. Po nástupu do funkce naznačil, že pokud se podíly nezvýší, nemusí USA v případě nouze aktivovat článek 5 zaručující napadenému členovi aliance kolektivní pomoc. Nyní zmínil, že zvažuje stažení vojáků z misí v Evropě.

Už dříve v podobném duchu mluvil také prezidentův poradce pro národní bezpečnost John Bolton. V rozhovoru na televizní stanici CBS prohlásil, že Trump chce silné NATO, ale spojenci jej podrývají.

„Pokud považujete Rusko za hrozbu, ptejte se sami sebe, proč Německo dává méně než 1,2 procenta HDP na obranu. Když lidé mluví o podkopávání aliance, měli by se podívat na ty, kteří podnikají kroky, jež NATO činí méně vojensky efektivní,“ pravil Bolton.

Česko dopis nedostalo, 2 procenta neplánuje

Kromě Merkelové dostali dopis od Trumpa i další lídři aliančních států. Podle zdrojů New York Times mezi nimi byli představitelé Kanady, Belgie, Norska, Itálie, Lucemburska, Nizozemí, Portugalska či Španělska.

Mluvčí české vlády Petra Doležalová INFO.CZ sdělila, že do Prahy dopis nepřišel. Na dotaz, zda kabinet hodlá urychlit zvyšování výdajů na obranu, odkázala na programové prohlášení. V něm je závazek dosáhnout do konce volebního období hranice 1,4 procenta HDP. Vláda by zároveň měla předložit jasný plán financování a investic přesahující rok 2024.

Německo v pondělí oznámilo, že v nadcházejícím roce uvolní na obranu o 675 milionů eur (17,6 miliardy korun) více, než původně plánovalo. Armáda tak může počítat s 42,9 miliardami eur (1,1 bilionu korun). Podle plánů by měl Berlín navýšit výdaje na obranu až na 1,5 procenta HDP, což bude odpovídat 60 miliardám eur (1,56 bilionu korun).

Ve stínu Trumpových hrozeb zároveň nadále pokračují plány na vybudování společné evropské obrany. Na červnovém summitu EU se lídři devíti zemí dohodli na vzniku tzv. Evropské intervenční iniciativy.

Kromě Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron s návrhem přišel, se připojily ještě Estonsko, Dánsko, Španělsko, Německo, Belgie, Portugalsko, Nizozemí a Velká Británie. Česko ani další země V4 se projektu, který by měl umožnit Evropě rychleji reagovat a zasáhnout v případě mezinárodních krizí i bez pomoci USA, neúčastní.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1