Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

USA dochází trpělivost, píše Trump. Kvůli výdajům na obranu hrozí stažením vojáků z Evropy

USA dochází trpělivost, píše Trump. Kvůli výdajům na obranu hrozí stažením vojáků z Evropy

Donald Trump zopakoval své hrozby směrem ke členům NATO. Americký prezident v dopisech adresovaných lídrům jednotlivých zemí upozornil, že pokud nebudou dodržovat dohodnuté výdaje na obranu, stáhnou USA své vojáky z Evropy. O korespondenci informoval list New York Times, který získal úryvky z dopisu pro německou kancléřku Angelu Merkelovou.

Americký prezident Donald Trump zaslal v červnu několika lídrům zemí Severoatlantické aliance ostře formulovaný dopis, v němž si stěžuje na nedostatečné výdaje spojenců na obranu. USA podle něj ztrácí trpělivost. Pokud nedojde k nápravě, hrozí Trump stažením amerických vojsk z Evropy.

Trump dopis poslal krátce před summitem NATO, který příští týden hostí Brusel. Schůzka bude dalším testem, zda je prezident ochotný plnit své závazky a jednat se spojenci. Ty naposledy znejistilo chování šéfa Bílého domu na jednání skupiny G7 v Kanadě. Trump z něj předčasně odjel, partnery zkritizoval a odmítl podpořit závěrečné komuniké.

„Jak jsme diskutovali během vaší dubnové návštěvy, v USA narůstá frustrace, že někteří spojenci nezvyšují výdaje, jak slibovali,“ píše Trump v dopise německé kancléřce Angele Merkelové, jehož úryvky získal list New York Times.

„USA stále věnují více prostředků na obranu Evropy, zatímco ekonomika starého kontinentu včetně Německa si vede skvěle a je tam ohromné množství bezpečnostních výzev. To pro nás není nadále udržitelné. Znepokojený je i Kongres,“ dodal Trump.

Podle prezidenta je složité obhájit před americkými občany, že jejich vojáci v zámoří nasazují životy, případně se vrací těžce zranění, zatímco evropští spojenci nesdílejí břemeno kolektivní obrany. Trump v dopise Merkelové napsal, že ostatní vidí Německo jako vzor, a proto by měl Berlín dávat na armádu více peněz.

NATO podrývají spojenci, tvrdí prezidentův poradce

Nedostatečné výdaje na obranu jsou dlouhodobým problémem, na který si představitelé NATO stěžují. Dohodnutou hranici 2 procent HDP loni splnily kromě Spojených států jen Velká Británie, Estonsko a Řecko. Takřka na ni dosáhlo Polsko, které utratilo 1,99 procenta HDP. Česko vydalo 1,05 procenta, Německo 1,24 procenta.

Američtí prezidenti za nízké vojenské rozpočty partnery kritizovali již v minulosti, Trump však zašel ještě dál. Po nástupu do funkce naznačil, že pokud se podíly nezvýší, nemusí USA v případě nouze aktivovat článek 5 zaručující napadenému členovi aliance kolektivní pomoc. Nyní zmínil, že zvažuje stažení vojáků z misí v Evropě.

Už dříve v podobném duchu mluvil také prezidentův poradce pro národní bezpečnost John Bolton. V rozhovoru na televizní stanici CBS prohlásil, že Trump chce silné NATO, ale spojenci jej podrývají.

„Pokud považujete Rusko za hrozbu, ptejte se sami sebe, proč Německo dává méně než 1,2 procenta HDP na obranu. Když lidé mluví o podkopávání aliance, měli by se podívat na ty, kteří podnikají kroky, jež NATO činí méně vojensky efektivní,“ pravil Bolton.

Česko dopis nedostalo, 2 procenta neplánuje

Kromě Merkelové dostali dopis od Trumpa i další lídři aliančních států. Podle zdrojů New York Times mezi nimi byli představitelé Kanady, Belgie, Norska, Itálie, Lucemburska, Nizozemí, Portugalska či Španělska.

Mluvčí české vlády Petra Doležalová INFO.CZ sdělila, že do Prahy dopis nepřišel. Na dotaz, zda kabinet hodlá urychlit zvyšování výdajů na obranu, odkázala na programové prohlášení. V něm je závazek dosáhnout do konce volebního období hranice 1,4 procenta HDP. Vláda by zároveň měla předložit jasný plán financování a investic přesahující rok 2024.

Německo v pondělí oznámilo, že v nadcházejícím roce uvolní na obranu o 675 milionů eur (17,6 miliardy korun) více, než původně plánovalo. Armáda tak může počítat s 42,9 miliardami eur (1,1 bilionu korun). Podle plánů by měl Berlín navýšit výdaje na obranu až na 1,5 procenta HDP, což bude odpovídat 60 miliardám eur (1,56 bilionu korun).

Ve stínu Trumpových hrozeb zároveň nadále pokračují plány na vybudování společné evropské obrany. Na červnovém summitu EU se lídři devíti zemí dohodli na vzniku tzv. Evropské intervenční iniciativy.

Kromě Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron s návrhem přišel, se připojily ještě Estonsko, Dánsko, Španělsko, Německo, Belgie, Portugalsko, Nizozemí a Velká Británie. Česko ani další země V4 se projektu, který by měl umožnit Evropě rychleji reagovat a zasáhnout v případě mezinárodních krizí i bez pomoci USA, neúčastní.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744