Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Útok v Berlíně stále otřásá německou společností. Nové důkazy ukazují na spoluvinu policistů

Útok v Berlíně stále otřásá německou společností. Nové důkazy ukazují na spoluvinu policistů

K prosincovému útoku na předvánoční trh v Berlíně, během něhož Tunisan Anis Amri najel náklaďákem do davu lidí a dvanáct jich usmrtil, nemuselo zřejmě vůbec dojít. Podle uniklých dokumentů měli policisté možnost Amriho zatknout už půl roku před útokem. Vyšetřovatelé je podezírají, že se tuto skutečnost snažili po prosincovém krveprolití zatajit.

U pěti policistů, které vyšetřovatelé podezřívají ze zatajování skutečností o Amriho minulosti, proběhly nedávno domovní razie, uvedl server Politico s odvoláním na místní média. Vyšetřovatelé měli hledat telefony, aby ověřili, zda spolu policisté o tutlání informací mluvili.  

Už před dvěma týdny vyplulo na povrch, že německé úřady Anise Amriho evidovaly. Tuniský atentátník byl podezřelý z rozsáhlého obchodování s drogami, vědělo se o něm, že používá několik identit a už několik měsíců po příjezdu do Německa byl přidán na seznam potenciálně nebezpečných islamistických extremistů.

Berlínský zemský ministr vnitra Andreas Geisel uvedl, že policisté měli k dispozici telefonní odposlechy, z nichž vyplývá, že Amri byl zapleten do prodeje drog ve velkém. Tato informace sama o sobě měla dle expertů stačit k vydání zatykače. Nestalo se tak a Amri 19. prosince zběsilým útokem v centru Berlína zavraždil 12 lidí.

Policisté se po útoku zřejmě snažili své selhání zatajit. Geisel před dvěma týdny poukázal na dokument kriminální policie, který měl být vytvořen 17. ledna, ale je na něm datace 1. listopadu. Tento spis už v souvislosti s Amrim hovoří o obchodu s drogami ve velmi malém rozsahu. Úřady tak nyní prověřují možnost, že berlínská kriminální policie po útoku záměrně zadržovala informace, nebo s nimi dokonce manipulovala.

Vyšetřování také probíhá na půdě berlínského zemského parlamentu. Sociální demokraté, krajní levice a Zelení se dle serveru Politico shodli na ustanovení parlamentní vyšetřovací komise, která by své první závěry mohla zveřejnit už za několik dní.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1