Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Útok v Kábulu si vyžádal 90 obětí. Německo kvůli němu zrušilo deportaci migrantů

Útok v Kábulu si vyžádal 90 obětí. Německo kvůli němu zrušilo deportaci migrantů

Německo v reakci na rozsáhlý teroristický útok v Kábulu zrušilo deportaci neúspěšných afghánských žadatelů o azyl, která byla chystaná na dnešní den. Oznámil to německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU). Naopak Rakousko na útok ohled nevzalo a do Kábulu dnes odsunulo 17 Afghánců. Počet obětí útoku se mezitím vyšplhal na 90, 400 dalších utrpělo zranění.

Deportace afghánských běženců zpět do jejich vlasti jsou v Německu velmi kontroverzní kvůli bezpečnostní situaci v Afghánistánu. Vlády některých spolkových zemí se jich proto odmítají účastnit. Berlín ale dosud tvrdil, že i přes složitou bezpečnostní situaci je možné neúspěšné žadatele o azyl deportovat do určitých částí země postižené letitými konflikty.

Dnešní útok, při němž v centru afghánské metropole zahynulo 90 lidí a další stovky byly zraněny, ale odhodlání německé vlády alespoň dočasně změnil. Ministerstvo vnitra to zdůvodnilo tím, že zaměstnanci ambasády v Kábulu, která byla vážně poškozena, mají teď důležitější věci na práci, než se starat o logistiku spojenou s návratem odmítnutých žadatelů o azyl. Do budoucna chce ale prý Berlín v odsunech do Afghánistánu pokračovat.

Rakousko dnes v poledne repatriovalo 17 odmítnutých afghánských žadatelů o azyl. Učinilo tak ve spolupráci se Švédskem a pohraniční agenturou Evropské unie Frontex. Agentuře APA to sdělil mluvčí rakouského ministerstva vnitra Karl-Heinz Grundböck. Ministerstvo zahraničí přitom ponechává v platnosti varování pro cesty do Afghánistánu. Podle Grundböcka je ale určeno pro „naprosto jinou cílovou skupinu“, totiž pro rakouské turisty.

Německo zatím zpět do Afghánistánu poslalo v celkem pěti letadlech 106 odmítnutých žadatelů o azyl. Afghánci tvořili loni po Syřanech druhou největší skupinu běženců, která přišla do spolkové republiky.

Okamžité zastavení všech deportací do Afghánistánu žádalo po ranním atentátu, jenž si vyžádal podle nové bilance 90 mrtvých, několik charitativních organizací. „Je nepochopitelné a nepřijatelné, že navzdory všem faktům má další letoun odstartovat,“ řekl ještě před oznámením vládního rozhodnutí Günter Burkhardt, šéf sdružení na ochranu lidských práv uprchlíků Pro Asyl.

Podle této organizace jsou deportací do Afghánistánu zvlášť ohroženi lidé, kteří se vrací z Evropy. „Kdo se ukazuje v západním oblečení, je považován za kolaboranta Západu,“ vysvětlil Burkhardt. Kritizoval také, že azylové řízení s Afghánci se údajně podobá ruské ruletě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1