Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Útoky na americké diplomaty na Kubě obestírá čím dál větší tajemství, vyšetřovatelé jsou bezradní

Útoky na americké diplomaty na Kubě obestírá čím dál větší tajemství, vyšetřovatelé jsou bezradní

Domnělé akustické útoky na americké diplomaty na Kubě, které více než dvěma desítkám lidí poškodily sluch, mají i další zdravotní důsledky a obestírá je čím dál větší tajemství. Některé oběti podle vyšetřovatelů z FBI nesou známky poškození mozku, což by v případě zvukového útoku nebylo pravděpodobné, napsala agentura AP, která hovořila s vyšetřovateli i řadou poškozených. Jednotlivé případy se podle ní navíc od sebe velmi liší.

Jeden z Američanů byl například nepříjemným a agresivním hlukem vypuzen ze své postele v havanském hotelu. Když se přesunul o metr vedle, zvuk již neslyšel. Další lidé popisovali, že se doma probudili, cítili vibrace a slyšeli zvuk podobný cikádám. Jiní tvrdili, že o žádném zvuku nevědí, nicméně měli vážně poškozený sluch.

Tezi o útoku zvukovou zbraní podle vyšetřovatelů zpochybňuje fakt, že některé oběti začaly jevit známky poškození mozku, jako jsou výpadky řeči nebo paměti. Mezi další příznaky patřila nevolnost, problémy s rovnováhou či bolesti hlavy. Podle expertů lze těžko hledat jedinou příčinu všech těchto symptomů.

„Nic z toho nemá rozumné vysvětlení,“ řekl AP bývalý zaměstnanec CIA, který působil v Havaně dlouho předtím, než USA předloni obnovily diplomatické styky s Kubou.

Podle zjištění agentury je rovněž s postupujícím vyšetřováním čím dál nejistější, zda za útoky stojí Kuba, jejíž dva diplomaty USA v reakci na případ vypověděly.

FBI při pátrání v místnostech, v nichž k útokům údajně došlo, nenašla podle AP žádná zvuková zařízení.

Incidenty se odehrály loni na podzim a diplomaté byli mnohdy po velmi krátkém pobytu v Havaně nuceni se vrátit do vlasti. Zdravotní potíže podobného charakteru nahlásilo i několik kanadských diplomatů, jejichž země se k vyšetřování událostí připojila.

Kubánské ministerstvo zahraničí uvedlo, že i kubánské úřady začaly záležitost „prioritně a urgentně vyšetřovat“, jakékoli možné zapojení země do útoků však odmítly.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1