Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Utrpení ve východní Ghútě: Klid zbraní ani evakuace se nekoná. Rezoluce o příměří v Sýrii byla odložena

Utrpení ve východní Ghútě: Klid zbraní ani evakuace se nekoná. Rezoluce o příměří v Sýrii byla odložena

Rada bezpečnosti OSN se ani v pátek nedokázala dohodnout na rezoluci požadující třicetidenní příměří v Sýrii. Klid zbraní má umožnit dodávky pomoci a evakuaci zraněných. Pozornost se soustřeďuje na oblast východní Ghúta u Damašku, ovládanou povstalci včetně islamistických milicí, kterou od neděle intenzivně bombardují síly syrského prezidenta Bašára Asada. Západní diplomaté obviňují Rusko, které je Asadovým spojencem, že schválení rezoluce úmyslně zdržuje, napsal zpravodajský server BBC News.

Rada bezpečnosti OSN by měla hlasovat o rezoluci dnes v 18:00 SEČ. Hlasování bylo od čtvrtka několikrát odloženo, protože Rusko, které má v Radě bezpečnosti právo veta, požadovalo změny návrhu rezoluce. Poukazovalo mimo jiné na to, že třicetidenní příměří je nerealistické, a požadovalo „záruky“ respektování klidu zbraní ze strany povstaleckých skupin.

Diplomaté citovaní agenturou Reuters v pátek večer uvedli, že nyní je RB OSN již velmi blízko dohodě. Poslední diskuze se vedou kolem časového plánu pro příměří. Návrh rezoluce předložený Kuvajtem a Švédskem vyzývá k příměří, jež má vejít v platnost 72 hodin po schválení dokumentu. Během dalších 48 hodin mají být zahájeny evakuace zraněných a dodávky pomoci.

Návrh rezoluce rovněž vyzývá všechny strany zúčastněné v syrském konfliktu, aby nezřizovaly své bojové pozice v civilních oblastech, včetně škol a nemocnic. Obytné zóny by neměly být dále obléhány.

Jednu výjimku z klidu zbraní ovšem návrh rezoluce umožňuje, a sice povoluje pokračování útoků namířených na extremisty z Islámského státu a skupin napojených na teroristickou síť Al-Káida, jako je Fronta dobytí Sýrie (bývalá fronta An-Nusra).

Podle návrhu rezoluce potřebuje naléhavě humanitární pomoc 5,6 milionu lidí v 1244 komunitách po celé Sýrii. Švédský vyslanec při OSN Olof Skoog uvedl, že hlavním cílem je dostat pomoc do východní Ghúty, kterou generální tajemník OSN António Guterres označil za „peklo na zemi“.

Ruský zástupce při OSN Vasilij Něbenzja ve čtvrtek obvinil světová média z rozpoutání masivní dezinformační kampaně o situaci ve východní Ghútě. Zatajují podle něj „nepohodlnou pravdu“, totiž že v této oblasti působí několik tisíc bojovníků včetně skupin napojených na teroristickou Al-Káidu.

K bezodkladnému schválení rezoluce vyzvaly v pátek Spojené státy, Británie, Francie a Německo. Západní velmoci Moskvu podezírají, že svým jednáním chce poskytnout syrskému prezidentovi Asadovi čas, aby mohl zasadit povstaleckým silám ve východní Ghútě poslední ránu.

Podle exilové organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR), která situaci sleduje s pomocí svých informátorů, v hustě osídlené oblasti východní Ghúty zahynulo během uplynulého týdne nejméně 462 civilistů a stovky dalších utrpěly zranění. V oblasti východní Ghúty žije od roku 2013 v obležení na 400.000 civilistů, kteří trpí nedostatkem potravin a léků.

Naděje na příměří, i po případném odhlasování rezoluce, maří často užívaná taktika syrských vládních vojsk přimět povstalce vzdát se po dlouhém obléhání a vojenských ofenzivách svých pozic, napsala agentura Reuters.

Rebelové ve východní Ghútě zdůrazňují, že na nic podobného nepřistoupí. Předem vyloučili evakuaci bojovníků, jejich rodin a dalších civilistů, jak se stalo například po těžkém bombardování ve městech Halab a Homs.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1