Články odjinud

Uvnitř úřadu, který prověřuje uprchlíky: Jak funguje analýza řeči a v čem migranti často lžou

Uvnitř úřadu, který prověřuje uprchlíky: Jak funguje analýza řeči a v čem migranti často lžou

Angelu Merkelovou její odpůrci mnohdy kritizují za to, že umožnila do země přístup tisícům uprchlíků. Německo ale nepřijímá každého, kdo o azyl požádá, ačkoli to tak z některých zpráv na dezinformačních serverech může vypadat. Odhalit mezi uprchlíky ekonomické migranty, ale i zločince hledající novou identitu, umožňuje Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), který sídlí v Norimberku. Při svých až detektivních technikách používají zdejší inspektoři i moderní technologie, které dokáží odhalit lži a nesrovnalosti ve výpovědích migrantů. Reportér amerického magazínu The Atlantic se jako jeden z mála mohl podívat, jak proces ověřování uprchlického statusu na úřadě funguje.

Uprchlická krize vrcholila v letech 2015 a 2016. Válka na Blízkém východě a nepokoje v Africe donutily k emigraci miliony lidí, zhruba milion přijalo Německo. Uprchlíci, kteří zde žádají o azyl musí projít procedurou, která potvrdí, zda na něj mají právo. Až 80 % příchozích totiž dle reportéra The Atlantic nemá pas, který by mohl dokázat jejich věk a národnost.

Inspektoři BAMF tak využívají různé techniky, aby mohli prověřit příběhy těch, kteří tvrdí, že v jejich zemi jim hrozí týrání nebo smrt, a proto požadují azyl. Jednou z nich je prosté dotazování uprchlíka, který tvrdí, že pochází například z nějakého syrského města. Úředníci se ho proto ptají, jak město vypadá, zda v něm jezdí vlaky, jak vypadá radnice, nebo zda a kde je ve městě McDonald’s. Přestože většina zaměstnanců v místech pravděpodobně nikdy nebyla, porovnávají odpovědi žadatelů se známými informacemi a už podobné vyptávání může odhalit první díry v jejich příběhu o útěku z války.

Dalším způsobem je analýza dostupných informací. Přestože člověk žádající o azyl nemá většinou žádné osobní doklady, úředníci naskenují jeho obličej do databáze, která jej dokáže porovnat s dalšími fotografiemi například z mezinárodních letišť, kde cestující procházejí kontrolou. Pokud se nalezne nějaká shoda, dá se mnohdy dopátrat, kdo skutečně žadatel je a zda je jeho verze vyprávění pravdivá. S jakými databázemi BAMF spolupracuje, ale pochopitelně nechce přímo uvádět.

Velká část migrantů má u sebe mobilní telefon, protože jim dokáže i na dlouhé cestě za svobodou poskytnout alespoň základní přehled o aktuální situaci a je to mnohdy jediný prostředek, díky kterému se mohou spojit jak s rodinou ve své rodné zemi, tak například s příbuznými, kteří už žijí v Evropě. BAMF má pravomoc žadatelům telefony krátkodobě zabavit a díky jejich záznamům zjistit, zda výpověď žadatele souhlasí. Úřad údajně neskenuje zprávy uživatelů, ale zjišťuje, zda se telefon, který se pohyboval se svým majitelem, objevoval na těch místech, kde se měl žadatel vyskytovat. Pokud například tvrdí, že strávil měsíc v uprchlickém táboře v Turecku, ale podle mobilu ten čas trávil v Jemenu, bude muset tuto nesrovnalost vysvětlit.

K posuzování žádostí pomáhá úředníkům také umělá inteligence. Uprchlíkům předají telefon a řeknou jim, aby do něj několik minut mluvili svým mateřským jazykem. Aplikace, která hovor vyslechne, následně dokáže rozklíčovat, zda je žadatel skutečně rodilý mluvčí, nebo se snaží předstírat akcent, kterým maskuje svůj skutečný původ. Reportér magazínu The Atlantic si tento proces mohl také vyzkoušet, ale výsledky ho poměrně nemile překvapily. Když mluvil anglicky, odhadla ho umělá inteligence správně na rodilého Američana. Když popisoval něco v egyptské arabštině, kterou ovládá, aplikace uvedla, že ze 72 % nelze jeho řeč rozeznat, ale z 8 % je to pravděpodobně Vietnamec a z 6 % Američan. Reportér ale vietnamsky ani neuměl a je tak zřejmé, že tato AI dělá také chyby.

Nejvíce žádostí o azyl v historii posuzoval BAMF v minulém roce - téměř 700 tisíc. Úřad musel narychlo školit nové zaměstnance, aby tento nápor zvládl a čekací lhůty na prověření se neprotahovaly na nekonečné měsíce. Zaměstnanci navíc v několika případech museli získat také psychologickou podporu, protože na ně dolehlo mnohačetné vyprávění o vraždách dětí a znásilňování žen.

Zhruba třetinu žádostí o azyl nakonec úředníci zamítají. Pro pravicové politiky je to málo a obviňují úřad z “vítačství”. Pro jiné levicové zákonodárce je zase BAMF organizací, která složitými stresujícími procesy upírá ochranu těm, kteří ji potřebují.

Ani třetina odmítnutých žadatelů se ale často nevzdává. Někteří prý požádají o ochranu znovu. Často s jiným jménem a jiným příběhem a doufají, že tentokrát to vyjde. Asi třetina z odmítnutých pak zkouší ještě odvolání u soudu. Finální verdikty padají většinou nyní, nebo o nich soudci rozhodli v několika předchozích měsících. Někteří uprchlíci mohou zůstat, jiným soud pomyslně vystaví jednosměrnou jízdenku domů i napříč tvrzením, že je v jejich rodné zemi čeká mučení a smrt.

Množství uprchlíků se v roce 2016 oproti předchozímu roku snížilo více než o polovinu. Podle dat Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přeplul přes moře v roce 2015 asi milion migrantů, v dalším roce to bylo něco přes 360 tisíc. Za první tři měsíce letošního roku se pak do Evropy dostalo asi 172 tisíc lidí, kteří hledají nový domov.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud