Uvolnění zemědělského trhu přineslo masivní změny, svět se vzpamatoval až po 2. světové válce

Zemědělství bylo bezpochyby jednou z prvních reálných obětí hospodářského pokroku, kterého lidstvo dosáhlo v 19. století. Během průmyslové revoluce se jen v Británii snížil podíl zemědělství na ekonomickém výkonu a zaměstnanosti zhruba z jedné třetiny na desetinu. Do počátku 20. století se efektivita farmářů zdvojnásobila, ale populace za stejnou dobu vzrostla třikrát. Kromě průmyslu tak expandovalo i zemědělství, ale podmínky na trhu se změnily natolik, že vypukla jedna z nejpozoruhodnějších krizí – velká deprese britského zemědělství.

Na počátku 19. století byla Británie nejbohatším státem planety, přičemž velcí majitelé půdy a farmáři byli ti nejbohatší z nejbohatších. Od počátku století do roku 1879 tvořili 88 procent milionářů farmáři, na konci 1. světové války už to byla jen třetina. Problémy tehdejší „smetánky“ začínají velmi nenápadně v roce 1846, kdy britští zákonodárci ve jménu svobodného trhu odstranili cla na dovoz potravin. 

Mississippská bublina ukázala, jak ničivý může být pro stát dobrodruh se skvělým marketingem

sinfin.digital