Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Už nežijeme v normálním stavu.“ Německo hlásí o čtvrtinu potenciálních teroristů víc než v prosinci

„Už nežijeme v normálním stavu.“ Německo hlásí o čtvrtinu potenciálních teroristů víc než v prosinci

Islamisticko-teroristická scéna se v Německu za poslední dva měsíce rozrostla o 400 osob na přibližně 1 600 lidí. Upozornil na to dnes šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen, jenž se účastní Evropského policejního kongresu v Berlíně.

„K lidskému potenciálu islamisticko-teroristické scény zatím řadíme 1 600 osob,“ řekl podle agentury DPA Maasen. Na konci loňského roku byl jejich počet asi 1 200.

V Německu má trvalý pobyt zhruba 570 islamistů, u kterých existuje podezření, že mohou spáchat závažný politicky motivovaný zločin. Na začátku února to uvedl Spolkový kriminální úřad.

Maassen zdůraznil, že Německo čelí pokračující hrozbě teroristického útoku. „Musíme přiznat, že už nežijeme v normálním stavu.“

Šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) varoval před radikalizací na internetu. „Vznikají sociální skupiny, dá se říci islamistické komunity v kyberprostoru, o nichž se v reálném světě dozvíme něco nanejvýš tak, že lidé změní své chování.“ Přednostním úkolem rozvědek podle něj nyní je objasnit, kdo všechno k těmto skupinám patří.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1