Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V AfD to po nevídaném úspěchu vře. Šéfka Petryová odmítla vstoupit do stranického klubu

V AfD to po nevídaném úspěchu vře. Šéfka Petryová odmítla vstoupit do stranického klubu

Šéfka nacionalistické strany Alternativa pro Německo (AfD) Frauke Petryová se nepřipojí k novému poslaneckému klubu AfD. Zasedat v Bundestagu chce jako nezávislá poslankyně. AfD pronikla do spolkového sněmu jako vůbec první extrémně pravicová strana od druhé světové války. V nedělních volbách získala 12,6 procenta hlasů.

Krok Petryové je překvapivý vzhledem k silnému volebnímu zisku strany. V Bundestagu bude mít AfD třetí nejsilnější klub hned za konzervativní CDU-CSU kancléřky Angely Merkelové a sociálnědemokratickou SPD. V Sasku, domovském regionu Petryové, zaznamenala strana vůbec nejlepší výsledek ze všech partají.

Petryová dala najevo, že uvnitř AfD panují rozpory i tím, že nečekaně opustila povolební tiskovou konferenci, na níž přečetla jen krátké prohlášení. Její budoucnost ve straně zůstává nejistá.

„Myslím, že bychom dnes měli být otevření. V AfD panuje neshoda nad obsahem. Neměli bychom to skrývat, protože společnost volá po otevřené debatě,“ prohlásila před novináři. Neshody ilustruje také fakt, že s dvojicí dalších volebních lídrů Alexanderem Gaulandem a Alicí Weidelovou spolu několik měsíců nemluvili.

Právě Gauland s Weidelovou poslední dobou začali vytlačovat Petryovou do ústraní. Rozchází se hlavně v představě další budoucnosti strany. Petryová prohlásila, že ji chce připravit na vládní roli po volbách v roce 2021. Prioritou ostatních je naopak zůstávat v opozici.

„Anarchistická strana může být úspěšná v opozici, ale nemůže voličům poskytnout důstojnou nabídku pro vládnutí,“ řekla Petryová předtím než opustila tiskovou konferenci.

Další členové AfD na její krok reagovali s údivem. „To s námi nebylo domluveno, nic jsme o tom nevěděli,“ komentoval spolupředseda strany Jörg Meuthen. Gauland je přesvědčený, že by Petryová ve frakci zasedat měla, jelikož ji voliči zvolili jako zástupkyni strany.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1