V Africe hrozí hlad milionům lidí. Přidávají se proto k Al-Káidě a IS a utíkají do Evropy | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Africe hrozí hlad milionům lidí. Přidávají se proto k Al-Káidě a IS a utíkají do Evropy

V Africe hrozí hlad milionům lidí. Přidávají se proto k Al-Káidě a IS a utíkají do Evropy

Zatímco před pár lety byla Afrika ekonomicky nejrychleji rostoucí oblastí a vypadalo to, že utichnou i tamní ozbrojené konflikty, nyní je kontinent opět plný krizí. Ty se nakonec mohou dotknout i Evropy. OSN například tento měsíc varovala, že v západní Africe hrozí nedostatek jídla milionům lidí a že stále více z nich se přidává k teroristickým organizacím a desítky tisíc obyvatel opustilo své domovy.

Podle představitelů OSN hrozí v oblasti západoafrického Sahelu momentálně vážná podvýživa zhruba 1,6 milionům dětí a dalším milionům dospělých. Podobné je to v pánvi jezera Čad, kde má potíže získat dostatek jídlo zhruba pět milionů lidí. V obou oblastech roste počet extrémistů, kteří se přidávají k již existujícím skupinám hlásícím se k teroristickým organizacím Islámský stát a Al-Káida. OSN uvádí, že desítky tisíc lidí už opustily své domovy a další se k tomu chystají. Zasaženy jsou Niger, Čad, Kamerun, Burkina Faso, Mali a částečně Mauretánie a Nigérie. Americký časopis Foreign Policy zařadil tuto oblast mezi deset nejdůležitějších světových konfliktů, které je třeba sledovat v tomto roce.

Důvodem je sucho, špatně fungující státy včetně policie a soudů a působení různých radikálních skupin. Jak uvádí časopis Foreign Policy, v oblasti je stále velké množství zbraní pocházejících z Libye, které se tam dostaly po pádu libyjského diktátora Muammara Kaddáffího v roce 2011. V Mali, jehož velké části se zmocnili islamisté v roce 2012, byli sice radikálové nakonec poražení, ale jak uvádí Foreign Policy, šlo o čistě vojenské řešení, které nepřineslo do oblasti větší bezpečnost. Situace se dokonce zhoršuje.  Podobné je to i s akcemi mezinárodních sil G5, které částečně financuje i Evropská unie. Jde o vojáky z Mali, Nigeru, Čadu, Burkiny Faso a Mauretánie, kteří bojují proti radikálním islamistům, zejména proti členům Al-Káidy, Ansár Al-Dín a organizací Al-Murábitún a Boko Haram hlásících se k Islámskému státu, ve svých zemích.

Deník The Wall Street Journal v této souvislosti upozorňuje na to, že novým trendem se staly boje o půdu. Například v severních částech Nigérie se téměř 75 procent půdy stalo fakticky pouští a pastevci teď válčí s usedlými zemědělci o zdroje. Světová změna klimatu se zřejmě projevuje rostoucím suchem. Situaci komplikuje to, že pastevci a usedlí zemědělci pochází z různých etnických skupin a v oblasti neexistují jiné zdroje obživy než zemědělství a pastevectví. „Pokud nemáte nic, co máte dělat? Zemřít, přidat se k extrémistům, nebo emigrovat? A emigrovat kam?“ popsal agentuře AFP situaci místních obyvatel Abdou Dieng, působící jako ředitel pro západní a střední Afriku v organizaci Světový potravinový program.

Část expertů předpovídá, že současné srážky jsou předzvěstí dalších větších válek, které budou mnohem nebezpečnější, než byly například boje s extrémisty z Boko Haram, upozorňuje organizace International Crisis Group. Není to přitom jediná oblast, kde hrozí na africkém kontinentu rozsáhlá krize. Další je třeba Kongo, které je opět na prahu občanské války. Přitom právě v Kongu začala v devadesátých letech minulého století tak zvaná Velká africká válka, která si vyžádala okolo pěti miliónů životů. Tentokráte by ale boje byly zřejmě navíc doprovázeny útěkem obyvatel nejen do okolních zemí ale i do Evropy.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.