Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Africe hrozí hlad milionům lidí. Přidávají se proto k Al-Káidě a IS a utíkají do Evropy

V Africe hrozí hlad milionům lidí. Přidávají se proto k Al-Káidě a IS a utíkají do Evropy

Zatímco před pár lety byla Afrika ekonomicky nejrychleji rostoucí oblastí a vypadalo to, že utichnou i tamní ozbrojené konflikty, nyní je kontinent opět plný krizí. Ty se nakonec mohou dotknout i Evropy. OSN například tento měsíc varovala, že v západní Africe hrozí nedostatek jídla milionům lidí a že stále více z nich se přidává k teroristickým organizacím a desítky tisíc obyvatel opustilo své domovy.

Podle představitelů OSN hrozí v oblasti západoafrického Sahelu momentálně vážná podvýživa zhruba 1,6 milionům dětí a dalším milionům dospělých. Podobné je to v pánvi jezera Čad, kde má potíže získat dostatek jídlo zhruba pět milionů lidí. V obou oblastech roste počet extrémistů, kteří se přidávají k již existujícím skupinám hlásícím se k teroristickým organizacím Islámský stát a Al-Káida. OSN uvádí, že desítky tisíc lidí už opustily své domovy a další se k tomu chystají. Zasaženy jsou Niger, Čad, Kamerun, Burkina Faso, Mali a částečně Mauretánie a Nigérie. Americký časopis Foreign Policy zařadil tuto oblast mezi deset nejdůležitějších světových konfliktů, které je třeba sledovat v tomto roce.

Důvodem je sucho, špatně fungující státy včetně policie a soudů a působení různých radikálních skupin. Jak uvádí časopis Foreign Policy, v oblasti je stále velké množství zbraní pocházejících z Libye, které se tam dostaly po pádu libyjského diktátora Muammara Kaddáffího v roce 2011. V Mali, jehož velké části se zmocnili islamisté v roce 2012, byli sice radikálové nakonec poražení, ale jak uvádí Foreign Policy, šlo o čistě vojenské řešení, které nepřineslo do oblasti větší bezpečnost. Situace se dokonce zhoršuje.  Podobné je to i s akcemi mezinárodních sil G5, které částečně financuje i Evropská unie. Jde o vojáky z Mali, Nigeru, Čadu, Burkiny Faso a Mauretánie, kteří bojují proti radikálním islamistům, zejména proti členům Al-Káidy, Ansár Al-Dín a organizací Al-Murábitún a Boko Haram hlásících se k Islámskému státu, ve svých zemích.

Deník The Wall Street Journal v této souvislosti upozorňuje na to, že novým trendem se staly boje o půdu. Například v severních částech Nigérie se téměř 75 procent půdy stalo fakticky pouští a pastevci teď válčí s usedlými zemědělci o zdroje. Světová změna klimatu se zřejmě projevuje rostoucím suchem. Situaci komplikuje to, že pastevci a usedlí zemědělci pochází z různých etnických skupin a v oblasti neexistují jiné zdroje obživy než zemědělství a pastevectví. „Pokud nemáte nic, co máte dělat? Zemřít, přidat se k extrémistům, nebo emigrovat? A emigrovat kam?“ popsal agentuře AFP situaci místních obyvatel Abdou Dieng, působící jako ředitel pro západní a střední Afriku v organizaci Světový potravinový program.

Část expertů předpovídá, že současné srážky jsou předzvěstí dalších větších válek, které budou mnohem nebezpečnější, než byly například boje s extrémisty z Boko Haram, upozorňuje organizace International Crisis Group. Není to přitom jediná oblast, kde hrozí na africkém kontinentu rozsáhlá krize. Další je třeba Kongo, které je opět na prahu občanské války. Přitom právě v Kongu začala v devadesátých letech minulého století tak zvaná Velká africká válka, která si vyžádala okolo pěti miliónů životů. Tentokráte by ale boje byly zřejmě navíc doprovázeny útěkem obyvatel nejen do okolních zemí ale i do Evropy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1