Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V amerických volbách se přepisovala historie. Do sněmovny míří i první muslimky a indiánky

V amerických volbách se přepisovala historie. Do sněmovny míří i první muslimky a indiánky

Sněmovna reprezentantů bude po úterních parlamentních volbách o něco pestřejší než v předcházejících letech. Rekordní bude například počet žen, které se stanou kongresmankami. Zatímco dosavadní rekord byl 84, nyní to bude nejméně 89 žen. Do Sněmovny reprezentantů Spojených států se dostala také nejmladší žena v dějinách, první dvě muslimky či první dvě ženy z řad původních obyvatel Severní Ameriky. V Coloradu bude guvernérem vůbec poprvé muž, který se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci.

Nejmladší ženou v dějinách, která byla zvolena do Sněmovny reprezentantů, se stala 29letá demokratka Alexandria Ocasiová-Cortezová. Dcera přistěhovalců získala v jednom z newyorských volebních obvodů 78 procent hlasů. Jen o pár měsíců starší je Abby Finkenauerová, jež získala křeslo v Iowě. Slavnostní přísahu v lednu příštího roku složí ve Sněmovně reprezentantů coby čerstvá třicátnice.

Další prvenství mají na svém kontě demokratky Rashida Tlaibová a Ilhan Omarová ze států Michigan a Minnesota, které se staly prvními muslimskými ženami ve Sněmovně reprezentantů. Dvaačtyřicetiletá Tlaibová pochází z Detroitu, do USA přišli její palestinští rodiče. Dějiny psala již v roce 2008, kdy se jako první muslimka dostala do sněmovny státu Michigan. Šestatřicetiletá Omarová pochází ze Somálska, odkud její rodina utekla před občanskou válkou, když jí bylo osm.

Demokraté mají na svém kontě i další prvenství. Sharice Davidsová z Kansasu a Deb Haalandová z Nového Mexika se staly prvními kongresmankami, které pochází z řad původních obyvatel Severní Ameriky. Davidsová je průkopnicí i v dalších ohledech. Ve Sněmovně reprezentantů v její osobě usedne první lesbická žena z Kansasu a zřejmě i první bývalá profesionální zápasnice.

Stát Colorado bude mít po těchto volbách v čele prvního guvernéra, který se otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci. Hlasování tu vyhrál 43letý Jared Polis, který je od roku 2009 kongresmanem. Se svým partnerem vychovává dvě děti.

Průkopnická role naopak nepřipadne demokratce Christine Hallquistové, která se ucházela o post guvernérky ve státě Vermont a podlehla v souboji republikánovi Philovi Scottovi. Pokud by Hallquistová zvítězila, mohla být první transgenderovou osobou v guvernérské funkci.

Voliči do parlamentu USA poslali nové tváře, ale i ostřílené politiky. V Texasu křeslo v Senátu obhájil uchazeč o republikánskou nominaci do prezidentského klání z roku 2016 Ted Cruz, ve Vermontu uchazeč o nominaci demokratickou 77letý Bernie Sanders. Znovu byl do Senátu zvolen také Tim Kaine, který předloni po boku neúspěšné Hillary Clintonové usiloval o post viceprezidenta.

Ve státě Utah získal senátorské křeslo 71letý Mitt Romney, který byl republikánským kandidátem na prezidenta v roce 2012. Tehdy jej porazil Barack Obama a Romney se z vysoké politiky následně stáhl. V prezidentské kampani před volbami před dvěma lety patřil nově zvolený senátor ke kritikům nynějšího prezidenta Donalda Trumpa.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232