Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Bosně a Hercegovině bylo brutálně znásilněno na 3000 mužů. Nikdo o tom nemluví

V Bosně a Hercegovině bylo brutálně znásilněno na 3000 mužů. Nikdo o tom nemluví

Sexuální násilí, kterým si prošli mnozí chlapci a muži během války v Bosně a Hercegovině, je po více než 20 letech od konce války tabuizováno. Podle zprávy Williamsova institutu Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) bylo přitom během války v letech 1992 až 1995 znásilněno asi 3000 chlapců a mužů, informoval zpravodajský web Balkan Insight.

"Sexuální násilí vůči mužům a chlapcům, jež bylo spojeno s konfliktem, zůstává jednou z nejméně zdokumentovaných oblastí hrubého porušování lidských práv, které se odehrávalo," stojí ve zprávě Williamsova institutu.

Hlavním důvodem, proč se tomuto násilí nevěnuje tolik pozornosti, je podle zprávy skutečnost, že část společnosti tuto minulost popírá a mnoho obětí násilí svůj případ neohlásilo. Stigma spojené se znásilněním a strach ze zostuzení jsou důvody, proč některé oběti znásilnění neoznámily, a bosenské zákony podle zprávy k řešení těchto incidentů nestačí.

Policisté prý nemají patřičné školení k vyšetřování podobných případů a u soudců a soudních znalců je problém s citlivostí vůči obětem sexuálního násilí a ochranou jejich soukromí v průběhu vyšetřování a soudních stání.

Dalším problémem je podle zprávy skutečnost, že celistvá databáze válečných přeživších obětí sexuálního násilí neexistuje.

"Většina nahlášených případů se odehrála ve vazbě či v koncentračních táborech, v nichž byli civilisté drženi v otřesných podmínkách, byly však zdokumentovány i případy, kdy byli muži znásilněni během rabování, domovních prohlídek a výslechů," uvádí zpráva.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) podle Williamsova institutu k ustanovení, že znásilňování představuje porušení "zákonů a zvyklostí války" a je zločinem proti lidskosti sice přispěl, přesto však sexuální násilí vůči chlapcům a mužům během války v Bosně a Hercegovině bývá příliš často popíráno.

Občanská válka v Bosně a Hercegovině byla nejkrvavější kapitolou rozpadu Jugoslávie. Během více než tří let si vyžádala na 100.000 mrtvých a statisíce lidí musely opustit domovy. Jedním z impulsů k vypuknutí konfliktu bylo referendum o nezávislosti republiky, uspořádané na přelomu února a března 1992. Hlasování, jehož výsledky byly vyhlášeny 3. března 1992, totiž bojkotovali bosenští Srbové, kteří tvořili třetinu obyvatel země. Nedlouho poté, co se voliči rozhodli pro samostatnost, vypukly v Bosně první potyčky, které brzy přerostly v občanskou válku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1