V Bosně se hromadí uprchlíci. Může dojít k humanitární katastrofě, varuje antropoložka | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Bosně se hromadí uprchlíci. Může dojít k humanitární katastrofě, varuje antropoložka

V Bosně se hromadí uprchlíci. Může dojít k humanitární katastrofě, varuje antropoložka

Část uprchlíků, kteří uvízli na uzavřené balkánské trase, se snaží přejít dál do Evropy z Bosny. V zemi, která nedávno sama zažila válku a dlouhé roky řeší spíše emigraci vlastních občanů, se situace začíná měnit v politický problém. Migranti zatím přebývají v nevyhovujících podmínkách. „V Bihaći nahnali lidi do jednoho místa. Nejde o oficiální tábor, ale jakoby jím je, protože tam lidi posílá i policie. Ve skutečnosti je to squat, ruina, několikapatrový opuštěný dům, který má díry v podlaze a prší do něj. Ve Velike Kladuši jsou stany uprostřed pole na místě, které obec vyhradila. Jsou to ale prostě jen igelity na poli,“ popisuje antropoložka a členka spolu Pomáháme lidem na útěku Marie Heřmanová, která se z Bosny nedávno vrátila, v rozhovoru pro INFO.CZ. Pokud se nebude situace řešit, může podle ní skončit humanitární katastrofou.

Kde přesně v Bosně jste byla?

V Bosně jsou dvě místa, kde se uprchlíci nachází ve větším množství. Jedním je Sarajevo jako hlavní město a pak se jedná o dvě menší města u chorvatských hranic: Bihać a Velikou Kladušu. Já jsem byla hlavně v Bihaći, který má zhruba 20 tisíc obyvatel, Velika Kladuša je ještě o něco menší. Obě obce leží v cípu Bosny, odkud je sto kilometrů Chorvatsko a pak už navazuje Slovinsko. Je to tedy nejkratší cesta do Evropy.

Proč se vůbec migranti nyní koncentrují v Bosně?

Nelze to úplně jednoduše vysvětlit. Faktem je, že mnoho lidí, která tam potkáváme, tak už známe z uprchlických táborů v Srbsku, kde jsme pracovali celý rok 2016 a část roku 2017 (organizace Pomáháme lidem na útěku – pozn.red.). Lidé, s nimiž jsem mluvila a kteří dříve působili v Srbsku, si myslí, že až polovina lidí v Bosně předtím byla v Srbsku. Nejde o uprchlíky, kteří by přišli do Evropy nyní, ale už tu jsou nějakou dobu. Uvízli na balkánské trase, když se zavřela.

Srbsko pro ně vybudovalo určitou infrastrukturu, uprchlické tábory byly připravené na zimu, existovalo tam hygienické zázemí a děti mohly chodit školy. Problémem bylo to, že lidé tam čekali třeba rok a půl a nedělo se vůbec nic. Maďarské hranice jsou uzavřené, a oni tak věděli, že se dál nedostanou.

Je to takový lavinový efekt. Někdo to zkusí přes Bosnu, rozkřikne se, že se mu to povedlo, a začnou to zkoušet i další. Svou roli hrají i pašeráci, kteří objevují nové trasy a pravděpodobně i šíří zvěsti. Přidává se i to, že je léto a kvůli dobrému počasí připlouvají noví lidé na řecké ostrovy, které jsou už tak přeplněné.

Máte představu, kolik lidí může v Bosně aktuálně být?

UNHCR nějaká čísla k dispozici má, ale i jeho pracovníci říkají, že nestihli všechny lidi zaregistrovat. Rychle se to mění. Sama jsem to viděla v Bihaći. V tom jednom „táboře“ jich je jeden den sedm set a druhý den tisíc. Lidé pendlují mezi Sarajevem a hranicí.

Divoký odhad zní, že je nyní v Bosně deset tisíc lidí. S určitostí jich je kolem tisícovky v Bihaći, zhruba pět set ve Velike Kladuši a několik tisícovek v Sarajevu.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018autor: INFO.CZ

Jde o celé rodiny nebo spíše jednotlivce?

Určitě převažují mladí muži, ale jsou tam i celé rodiny. Myslím, že odhadem dvacet procent jsou rodiny s dětmi, někdy jsou to mladé páry, někdy mladí kluci bez rodičů a více jak polovina muži mezi dvaceti a čtyřiceti lety.

Jak tamní tábory vypadají?

Bosna nemá žádnou infrastrukturu pro tyto případy. Neexistuje autorita na vládní úrovni, která by měla tuto oblast na starosti. Země dodneška řešila naopak významnou emigraci a diasporu ve světě. Existuje tedy kancelář pro cizince pod ministerstvem zahraničí, která ale řešila především odliv lidí. Stát tedy nemá příliš nástrojů, jak migraci řešit.

Musí to tedy dělat starostové, ale ti se spíše snaží cizince dostat na jedno místo a zamezit tomu, aby spali v parcích a podobně.

Několik stovek migrantů uvízlo na své cestě po Balkánu v Bosně.Několik stovek migrantů uvízlo na své cestě po Balkánu v Bosně.autor: Marie Heřmanová

Z toho, co jsem já viděla, tak většinu věcí dnes řeší dobrovolníci. Organizace, které by měly situaci řešit, jsou UNHCR a IOM. A ty tam opravdu jsou a v tuto chvíli se snaží místa zmonitorovat a vytvořit fungující systém. V tuto chvíli je to ale celkem chaotické a oni nemají dostatek lidí.

Z velkých mezinárodních organizací na místě působí Lékaři bez hranic nebo bosenský Červený kříž. Ten třikrát denně uprchlíkům uvaří jídlo. Lékaři bez hranic chodí několikrát do týdne lidi ošetřovat. Ale například sprchy řeší dobrovolníci. Ve Velike Kladuši vybudovala jedna skupina v opuštěné budově sprchy, kam se lidi mohou chodit umýt.

V jakých podmínkách migranti žijí?

V tuto chvíli jsou tyto podmínky o hodně horší než v Srbsku. Jednak proto, že problém nikdo centrálně neřeší. Starostové z těchto oblastí dokonce protestovali v parlamentu, že s tím vláda musí něco dělat.

Je na tom velmi vidět, že Bosna není Srbsko. Je chudší a infrastruktura chybí. V Srbsku to bylo ze začátku těžké, ale fungovala tam centrální autorita a místní organizace, které spolupracovaly s dobrovolníky. A když jsme odtamtud loni na podzim odcházeli, tak situace byla stabilizovaná.

V Bosně je to opět krok zpátky na začátek. Řeší se, aby lidé vůbec měli kde spát a co jíst, aby byla zajištěna základní hygiena.

V Bihaći nahnali lidi do jednoho místa. Nejde o oficiální tábor, ale jakoby jím je, protože tam lidi posílá i policie. Ve skutečnosti je to squat, ruina, několikapatrový opuštěný dům, který má díry v podlaze a prší do něj. Podle mě je životu nebezpečný. Obývá ho několik stovek lidí.

Ve Velike Kaduši jsou stany uprostřed pole na místě, které obec vyhradila. Jsou to ale prostě jen igelity na poli.

V Sarajevu je to tak, že tam dobrovolníci zřizují distribuci jídla. Dvakrát denně před sarajevským nádražím vydávají jídlo. Další dobrovolníci potom hygienické balíčky. Existuje tam zajímavý projekt, který se jmenuje House of All, tam se může ubytovat až devadesát lidí. Dobrovolníci ho financují. Žijí v něm primárně rodiny s dětmi. Jinak jsou lidi v parku nebo opuštěných budovách.

Jak na ně reagují místní?

Je to dvousečné. Místní reagují velmi vstřícně. Někteří místní ubytovali migranty u sebe doma. Potkala jsem tam paní, která společně se svou rodinu vybírá oblečení a hygienické potřeby mezi přáteli a pak je rozdávají uprchlíkům.

Zároveň si ale myslím, že to nemůže vydržet dlouho. Určitě tam existuje část lidí, kterou to od začátku štve. Další už začínají být vyčerpaní.

Funguje muslimská pohostinnost. Mnoho lidí navíc bylo nedávno uprchlíky a místní poměrně často mluví o tom, že si to pamatují. Myslím, že už se místní ale začínají cítit na hraně svých sil, protože jim nikdo nepomáhá.

Myslíte, že někdo z uprchlíků bude chtít v Bosně zůstat?

Je možné tam požádat o azyl. Mluvila jsem s dobrovolníky, kteří v Kladuši provozují infokoutek. Podle nich jeden z deseti migrantů řekne, že by zkusil v Bosně zůstat. Větší část lidí ale chce do Německa nebo podobných zemí. Mnoho z nich tvrdí, že tam mají rodinu nebo někoho, kdo jim sežene práci. V Bosně pro ně nic moc není.

Jak velká zátěž to pro Bosnu přestavují?

V současné chvíli podle mě bosenská vláda situaci moc řešit nechce. Stává se z toho politické téma. Obviňuje Srby, že jim do země posílají „své“ uprchlíky. Srbsko má navíc od jara bezvízový styk s Íránem, takže existuje procento lidí, kteří přišli touto cestou. Reálně ale jde o setinu lidí.

Bosenská vláda na zvládnutí problému kapacity nemá. Došlo ale alespoň třeba k tomu, že se nejzranitelnější lidé z tábora v Bihaći přestěhovali do rozpadlého hotelu za městem. To je placené projektem Evropské unie. Česká vláda posílá nyní do Bosny milion euro, ale ne na humanitární pomoc, ale ochranu hranic.

Jak moc je bosensko-chorvatská hranice střežena?

Spolek Pomáháme lidem na útěku
Spolek Pomáháme lidem na útěku vznikl na základě neformální skupiny, která od září 2015 koordinovala výjezdy českých dobrovolníků a dobrovolnic po Evropě. Jádro skupiny se podílelo na humanitární pomoci uprchlíkům na území Maďarska, Srbska, Makedonie a Řecka, jako hlavní činnost měl také koordinaci a předávání informací zájemců o dobrovolnickou pomoc.
Bosna si hranici moc nehlídá. Nemá důvod lidi zastavovat, když odchází. Z druhé strany ji ale hlídá chorvatská policie. A ta na tom zájem rozhodně má. Lidi vrací. Tzv. push-backs (zatlačování migrantů na druhou stranu hranice – pozn.red.) jsou běžnou praxí, i když je to nelegální. Děje se to na chorvatsko-bosenské hranici i na slovinsko-chorvatské hranici. Lidi vrací klidně přes celé Chorvatsko, aby byli mimo Schengenský prostor.

Jsou zdokumentovány případy policejního násilí. V tuto chvíli dobrovolníci sbírají svědectví, ale není tam nikdo, kdo by dělal monitoring toho, jak to na hranici vypadá.

Hranice ale rozhodně není úplně nepropustná. Je tam navíc hodně pašeráků.

Kam situace může vést, pokud se nezačne řešit?

Podle mě je scénářů několik. Ten vlastně dobrý – který ale není nejlepší pro ty samotné lidi, je ten, že to dopadne jako v Srbsku. To už mluví o tom, že jsou na oficiální úrovni smíření s tím, že tam několik tisíc lidí zůstane, protože zbytek států zavřel své hranice. Uprchlíkům pak nejde o život, ale uvíznou ve vakuu.

Nebo se také může stát něco horšího. Myslím, že lidí nebude přicházet o tolik více. Jde o škatulata lidí, kteří jsou zaseknutí na balkánské trase a snaží se najít cestu ven. V říjnu ale v Bosně začne být být zima. Pokud uprchlíci zůstanou v podmínkách, jako jsou nyní, může to být humanitární krize se vším všudy.

720p 360p
„Nesmí nás prozradit pláč.“ Pašeráci krmí i nejmenší děti sedativy, jejich síť se profesionalizuje

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.