Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Británii začíná veřejné vyšetřování požáru domu Grenfell Tower. Trvat by mělo více jak rok

V Británii začíná veřejné vyšetřování požáru domu Grenfell Tower. Trvat by mělo více jak rok

Téměř rok po tragickém požáru výškového domu Grenfell Tower v Londýně, při kterém zahynulo 72 lidí, začíná dnes v Británii veřejné vyšetřování. Už v uplynulých dvou týdnech pozůstalí po obětech neštěstí vzpomínali v rámci veřejného slyšení na své blízké. Samotné vyšetřování by mělo podle očekávání trvat zhruba rok a půl, informovala dnes agentura AP.

Vyšetřování by mělo odhalit nejen příčinu požáru, ale mělo by i přispět k prevenci podobných neštěstí. Úkolem vyšetřovatelů bude prozkoumat, jak se mohl oheň z porouchané lednice tak snadno a rychle rozšířit po celém domě, prověřit reakci úřadů i zhodnotit britské protipožární předpisy. Zveřejnit by vyšetřovatelé měli pět různých odborných posudků, které se věnují příčinám tragédie a jejímu průběhu.

Kritiku některých pozůstalých si vysloužil fakt, že se vyšetřování nebude zabývat širší problematikou sociálního bydlení v Británii. Vinu za tragický požár podle nich totiž nesou také úřady čtvrti Kensington a Chelsea, jedné z nejbohatších částí Londýna, které údajně braly na lehkou váhu obavy obyvatel Grenfell Tower o bezpečnost. V budově žili především imigranti a lidé s nízkými příjmy.

„Já a můj tým jsme odhodláni dát vám odpovědi, po kterých toužíte,“ řekl bývalý soudce Martin Moore-Bick, který bude veřejnému vyšetřování předsedat. Podle asociace pozůstalých Grenfell United je dnešní den 'začátkem na dlouhé cestě ke spravedlnosti'. „Tato tragédie zničila naše životy a naši komunitu. Ještě horší ji ale dělá vědomí, že se těmto úmrtím dalo zcela zabránit,“ uvedla asociace Grenfell United.

Požár, který loni 14. června zachvátil obytnou budovu Grenfell Tower, si vyžádal 72 obětí. Byla mezi nimi čtyřiaosmdesátiletá žena i dítě, které se narodilo předčasně a bylo již mrtvé. Poslední z obětí, čtyřiasedmdesátiletá žena, následkům zranění utrpěným při požáru podlehla v nemocnici letos v lednu.

Úřady v souvislosti s tragédií identifikovaly po celé Británii stovky budov s podobným nevhodným obložením, které podle předběžných závěrů přispělo k rychlému šíření ohně po věžovém domě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1