V dovolenkovém ráji houstne atmosféra: Útoky islamistů rozpoutaly štvanici na muslimy | info.cz

Články odjinud

V dovolenkovém ráji houstne atmosféra: Útoky islamistů rozpoutaly štvanici na muslimy

Etnické napětí je pro Srí Lanku, která se dodnes snaží vypořádat s nedávnou občanskou válkou, příznačné – kromě etnických skupin Sinhálců a Tamilů vyznávajících budhismus a hinduismus tvoří necelých deset procent srílanského obyvatelstva muslimové a už v minulosti vedla multietnicita země k občanským rozbrojům. V posledních týdnech ale atmosféra v oblíbeném turistickém ráji začíná houstnout. Důvodem se staly velikonoční teroristické útoky, při kterých v dubnu zahynulo přes 250 lidí. Tragédii, která šokovala celý svět, ve velkém odnáší právě muslimské obyvatelstvo. „Současné napětí a protimuslimskou animozitu vyvolávají hlavně fámy, nepodložená obvinění a ztotožnění všech muslimů s teroristy, kteří 21. dubna 2019 vraždili,“ říká pro INFO.CZ expert na Srí Lanku Jan Filipský.  

Šestatřicetiletá Masliya navštěvuje kliniku v nedaleké vesnici na severozápadě Srí Lanky už víc než pět let a nikdy zde s její abájou – tradičním oděvem žen zahalující celé tělo – nikdo neměl problém. Po velikonočních teroristických útocích na Srí Lance, při nichž 21. dubna zemřelo přes 250 lidí, se ale situace změnila. Když Masliya tři týdny poté čekala se svou pětiletou dcerou frontu na místní klinice, zdravotní sestra ji vyzvala, aby abáju sundala. „Co když máte bombu a vyhodíte nás do vzduchu?“ tlumočí slova zdravotnice Masliya pro agenturu Reuters.

Taková zkušenost je však jen jednou z mnoha. Muslimové jsou na Srí Lance terčem slovních i fyzických útoků, a přestože tamní vyznavači islámu útoky z druhé poloviny dubna veřejně odsuzují, čelí otevřené nenávisti a strachu. Situace se vyhrotila toto pondělí, kdy během protimuslimských útoků dav na severozápadě Srí Lanky zabil jednoho muslima a zničil desítky obchodů a mešit.

Etnické násilí však v oblíbené turistické destinaci ležící jižně od Indie není nic nového, což je dáno především multietnickým složením srílanské populace. Obyvatelstvo více než 21milionové Srí Lanky je ze 75 procent tvořeno indoevropskými Sinhálci, kteří vyznávají hlavně buddhismus, ale částečně i křesťanství. Významnou menšinu – asi 11 procent – představují srílanští Tamilové, kteří jsou převážně hinduistického vyznání.

K tamilské národnosti se hlásí též takzvaní indičtí Tamilové – novější přistěhovalci dovážení v koloniálním období k práci na čajových plantážích, kteří tvoří asi čtyři procenta srílanského obyvatelstva. Srílanští muslimové – dříve označovaní jako Maurové – pak tvoří zhruba 9,2 procent obyvatel. Jsou to potomci arabských obchodníků, kteří se usídlovali na ostrově od 8. století, a dnes jsou nejpočetněji zastoupeni na východním pobřeží. Sídlí ale také v Centrální provincii (ve městě Kandy a okolí), v metropolitní aglomeraci Kolomba a částečně také v Severozápadní provincii.

Srí Lanka se začala potýkat s vlnou násilí v 80. letech, kdy se vyhrotily vztahy mezi Sinhálci a Tamily. Vzájemné konflikty tehdy přerostly ve vleklou občanskou válku mezi sinhálským státem a tamilskými separatisty v čele s teroristickou organizací Tygři osvobození tamilského Ílamu (LTTE), kteří usilovali o přeměnu své domoviny v samostatný stát.

„Tento pseudostát vládní síly krvavě zlikvidovaly 19. května 2009 a stoupenci LTTE skončili převážně v emigraci či v internačních ‚převýchovných‘ táborech, odkud se postupně vraceli do společnosti. Mezietnické násilí tak bylo pro úřady věcí minulosti a nic nenasvědčovalo ani vzplanutí nábožensky motivovaného násilí. O to větší šok představovaly koordinované krvavé útoky proti třem křesťanským kostelům a třem špičkovým hotelům, které si vyžádaly přes 250 obětí,“ říká pro INFO.CZ odborník na mezietnické vztahy na Srí Lance z Orientálního ústavu AV ČR Jan Filipský.

K zodpovědnosti za útoky na dva katolické a jeden protestantský kostel a tři luxusní hotely se prostřednictvím propagandistické agentury Amak přihlásil Islámský stát, žádné důkazy ale nepředložil.

„Přímými strůjci byli stoupenci místní fundamentalistické organizace Národní sdružení boží jedinosti (Tauhíd džamá’at), kterou vedl radikální kazatel maulví Muhammad Zahrán Hášim. Ten na sociálních sítích po několik let hlásal nenávist vůči nevěřícím, mezi něž počítal hinduisty, buddhisty i křesťany, protože údajně ‚Alláh stvořil tuto Zemi pro muslimy‘ a všichni nemuslimové prý musí být vyhlazeni,“ popisuje odborník a dodává, že atentátníky bohatými finančními příspěvky podpořil muslimský velkoobchodník s kořením, který následně zemřel s oběma syny a jejich rodinami buď při atentátech, anebo policejních raziích.

Je Srí Lanka na cestě k občanské válce?

Podle Filipského se protimuslimské kampaně na Srí Lance objevovaly už v minulosti – ať už šlo o zákaz certifikace potravin jako halál nebo nošení oblečení zahalujícího celou postavu. V pozadí těchto kampaní stála sinhálská nacionalistická organizace Bodu bala séná, volně přeloženo jako Vojsko Buddhovy moci, která vznikla v roce 2012. „Vždy se ale jednalo o izolované výstřelky a často střety vznikaly z malicherných důvodů, díky falešným ‚zprávám‘ šířeným po sociálních sítích,“ poznamenává expert.

Například loni začátkem března vzplály nepokoje mezi většinovým obyvatelstvem a muslimy v důsledku obvinění, že muslimský restauratér přimíchává do jídla sterilizační pilulky. „Nešťastný podnět k protimuslimským pogromům následně představovala banální dopravní nehoda – muslimští mladíci při hádce brutálně napadli buddhistického řidiče, jenž zranění nepřežil. Následovaly útoky na muslimské obchody a obydlí, které si vyžádaly i lidské životy,“ dodává Filipský.

Až na občasné záchvěvy však byly vztahy srílanských muslimů s ostatními náboženskými skupinami podle odborníka převážně harmonické. Velikonoční útoky však přinesly novou vlnu islamofobie. „Současné napětí a protimuslimskou animozitu vyvolávají hlavně fámy, nepodložená obvinění a ztotožnění všech muslimů s teroristy, kteří 21. dubna 2019 vraždili,“ říká Filipský a dodává, že pokud je třeba jen osamocený terorista označen za součást společenství, při vyvolání davové psychózy pak trpí zcela nevinní lidé.

Kvůli násilnostem namířeným proti muslimům srílanské úřady přikročily i k blokování sociálních sítí a komunikačních platforem, jako je Facebook nebo Whatsapp, které protimuslimské nálady v zemi podněcovaly. „Vyzývám všechny občany, aby zůstali klidní a nenechali se ovládnout falešnými informacemi,“ napsal podle AFP na twitteru srílanský premiér Ranil Wickremesinghe s tím, že řešení občanských nepokojů jen bere čas policii, která by se jinak věnovala vyšetřování velikonočních útoků.

Na práci policie si však stěžují i samotní muslimové, kteří úřady obviňují z nečinnosti. „Je hodně míst, kde byl vyhlášen zákaz vycházení. V ulicích jsou sice vojáci se zbraněmi, proti násilí ale nijak nezasáhnou,“ říká pro britskou BCC muslimský obchodník, který chce zůstat v anonymitě.  

Přestože od Velikonoc výpadů proti muslimům stále přibývá, podle odborníka Orientálního ústavu AV ČR situace na Srí Lance – oblíbené turistické destinaci řady Čechů – nedojde tak daleko, že by byla rozpoutána občanská válka podobné té, která v zemi vyvrcholila před deseti lety.

„Občanská válka mezi muslimskou menšinou a většinovou populací podle mého soudu nehrozí. Organizátoři velikonočních útoků podle všeho částečně patřili k sympatizantům či navrátilcům z bojišť Islámského státu v Sýrii a Iráku, kteří se pokusili rozšířit dějiště ‚střetu civilizací‘ do dalšího regionu. Jedná se však spíše o marginální jev, který nemůže získat masovější podporu,“ uzavírá Filipský.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud