V Evropě vznikla nová železná opona. Kvůli prasatům | info.cz

Články odjinud

V Evropě vznikla nová železná opona. Kvůli prasatům

Třicet let po pádu takzvané železné opony bude zase jeden evropský stát od druhého opět oddělen plotem. Dánové na hranicích s Německem právě dokončili stavbu sedmdesátikilometrové bariéry, která má zabránit migraci divokých prasat. Mnozí zoologové jsou k podobným opatřením skeptičtí.

Dánský záměr vyvolal první rozruch už loni, mimo jiné totiž mnoha lidem připomínal „dráty“ na hranicích z dob studené války. Další kritici podezírali Dánsko, že výstavbou plotu porušuje Schengenskou smlouvu o volném pohybu osob a zboží. Jenže Dánové se nenechali odradit a teď po deseti měsících plot dokončili. Bariéra by podle nich měla zabránit tomu, aby se do země dostala divoká prasata nakažená africkým morem nebo jinou infekční chorobou, ohrožující místní velkochovy. Dánsko je jedním z největších exportérů vepřového masa v Evropě. V 3000 chovech je tu přes 12 milionů vepřů.

„Plot je 1,5 metru vysoký. Aby se prasata nemohla podhrabat, je zapuštěn půl metru do země,“ uvedl ředitel dánského úřadu na ochranu přírody Bent Rasmussen. Nejde přitom o zcela nepropustnou bariéru. Lidé nadále mohou autem, pěšky nebo na kole překonat hranici na přechodech, na dalších místech jsou v plotě branky. Plot obsahuje také dvacet permanentně průchozích otvorů, přes které mohou putovat jiné, menší druhy zvěře. Aby jimi neprocházela prasata, jsou u nich takzvané pachové ohradníky.

I přes tato opatření je ale plot terčem kritiky. Už před zahájením jeho stavby varoval Světový fond na ochranu přírody (WWF) Dánsko i vedení Evropské unie, že bariéra může kromě prasat negativně ovlivnit migraci například jelenovité zvěře, vyder nebo lišek a ohrozit jejich populaci. Někteří kritici plotu zpochybňují jeho samotný smysl. Africký mor lze podle nich zavléct do země i jinými cestami, například dovozem potravin s kontaminovaným masem, proti čemuž žádná bariéra nepomůže. Otázkou také zůstává, jak odolný bude plot vůči samotným prasatům, považovaným za velmi inteligentní zvířata. „Na to si budeme muset pár let počkat,“ komentuje to pro INFO.CZ zoolog Roman Fuchs z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Divoká prasata podle něj dokáží společnými silami překonat všemožné překážky, tím spíše plot zapuštěný půl metru do země.

Prasata jako „tanky“

Že by bariéra ohrozila populaci jiných druhů zvířat, se Fuchs na rozdíl od některých kritiků neobává. „Zvířata se té bariéře přizpůsobí, naučí se migrovat jinudy,“ vysvětluje. Také profesor František Sedláček, další zoolog z Jihočeské univerzity považuje vliv dánského plotu například na genetickou výměnu mezi příslušníky stejného druhu zvěře za velmi malý. Podobně jako někteří jiní přírodovědci však nepovažuje plot za ideální řešení, jak zastavit šíření infekce v prasečí populaci. Problémem je totiž především přemnožení divokých prasat. „Například v podmínkách České republiky by proti prasatům místo plotů na hranicích určitě více pomohla změna zemědělského hospodaření a účinnější způsoby lovu,“ řekl INFO.CZ Sedláček.

Česko má přitom s „plotem“ a jeho vlivem na migraci zvěře bohaté zkušenosti s ohledem na železnou oponu oddělující Československo za socialismu od Německa a Rakouska. „Její výstavba zpočátku velmi zasáhla jelení zvěř, které nemohla jako obvykle v zimě sestoupit z šumavského hřebene do údolí, kde bylo méně sněhu a tedy více potravy. I když myslivci dávali k drátům krmivo, stejně jeleni a laně hynuli,“ řekl INFO.CZ Marek Drha z územního pracoviště Národního parku Šumava v Prášilech. Než se zvířata naučila ze zasněženého hřebene sestupovat na druhou stranu, měla železná opona na jelení zvěř v prvních letech devastující vliv. „Jakmile dráty po roce 1989 zmizely, migrace zvěře přes hranice se rychle obnovila,“ říká Drha. V souladu se zoology však tvrdí, že u prasat je schopnost překonávat překážky úplně na jiné úrovně než u jelenů nebo srnců: „Prasata by snad nepřekonala pouze betonovou zeď a to si ještě nejsem úplně jistý.“ Budovatelé železné opony měli podle Drhy (s nadsázkou řečeno) štěstí, že za socialismu bylo divoké prase na Šumavě vzácným úkazem, jinak by „opona“ nápor prasat možná dlouho nevydržela. „První divočák byl u Prášil zastřelen někdy kolem roku 1984, všichni jsme se na něj byli podívat, co je to vlastně za zvíře,“ uvedl Drha. Dnes jsou podle něj prasata všude natolik přemnožená, že ostnatý drát nebo jiná podobná překážka pro ně nepředstavuje při migraci žádný problém.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud