Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Evropském parlamentu přituhuje. Do boje o předsedu vstoupil šéf Babišovy frakce Verhofstadt

V Evropském parlamentu přituhuje. Do boje o předsedu vstoupil šéf Babišovy frakce Verhofstadt

Nepatří k největším favoritům, ale hru může pořádně zkomplikovat. Bývalý belgický premiér a šéf evropských liberálů, k nimž v Evropském parlamentu patří i poslanci hnutí ANO, Guy Verhofstadt oficiálně oznámil, že se bude ucházet o předsednické křeslo v Evropském parlamentu. O tom, zda ho nakonec získá, bude jasno v polovině ledna.

Výběr předsedy Evropského parlamentu, o kterém se bude ve Štrasburku rozhodovat už za deset dní, se pořádně zamotává. O jeho křeslo se přihlásil další hráč, kterým je bývalý belgický premiér, hlavní vyjednavač europarlamentu o brexitu a dlouholetý lídr evropských liberálů (ALDE) Guy Verhofstadt.

I přesto, že počtem poslanců se jeho politická skupina řadí v europarlamentu spíše k těm menším, a Verhofstadt se proto ve volbě neobejde bez podpory dalších poslanců, úplně bez šance není.

Další kandidáti, favorizovaný bývalý mluvčí někdejšího italského premiéra Silvia Berlusconiho Antonio Tajani, který kandiduje za nejsilnější evropské lidovce, a dlouholetý europoslanec za druhé socialisty Gianni Pitella, jsou na tom totiž podobně. Ani jim volební matematika nepřeje a musí shánět podporu, kde se dá.

„Evropa dnes potřebuje silného a charismatického lídra. Nemůžeme problémy odkládat, ale řešit je věcně a komplexně. Guy Verhofstadt je nejen charismatický, ale také pragmatický politik. Má devítiletou zkušenost jako úspěšný premiér Belgie, což je země, kde musíte především ovládat umění politického kompromisu,“ řekla redakci INFO.CZ česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO), která s Verhofstadtem úzce spolupracuje.

Pro jiné poslance je ale představa Verhofstadta, který je všemi deseti pro ještě hlubší evropskou integraci (v čemž se neshodne s Andrejem Babišem), v čele Evropského parlamentu nemyslitelná. „Bude hodně záležet na tom, jak se domluví s dalšími poslanci. Sice se mi to nelíbí, ale nakonec to asi stejně dopadne tak, jak budou chtít dvě největší politické skupiny,“ řekl redakci zdroj z Evropského parlamentu.

Volba šéfa europarlamentu byla historicky v rukou dvou největších politických skupin, tedy lidovců a socialistů, které se v čele instituce pravidelně střídaly. Letos jejich dohody padly a boj o křeslo se stal otevřeným pro všechny. I tak ale jejich převaha zůstala.

Evropský parlament patří mezi trojici nejdůležitějších institucí EU s důležitým slovem při tvorbě zákonů, které mají dopad na životy běžných lidí v celé unii včetně ČR. Jeho role navíc v poslední době roste - například v souvislosti s brexitem, kde bude mít poslední slovo nad podobou finální dohody mezi EU a Londýnem.

Volbu šéfa europarlamentu je dobré sledovat i kvůli tomu, že barva jeho stranického dresu má vliv na obsazování předsednických míst v dalších klíčových unijních institucích – Evropské komisi a Evropské radě. V poslední zmíněné se bude volit na jaře a funkci tu bude obhajovat Polák Donald Tusk, kterého dlouhodobě jako společného kandidáta zemí Visegrádské čtyřky podporuje také Česká republika.

Hra s čísly – Volba předsedy v Evropském parlamentu
Evropský parlament má 751 členů. Ke zvolení předsedy je potřeba absolutní většina hlasů, tedy 376 hlasů. V současné době frakce lidovců (EPP) zastává 216 křesel, socialistů (S&D) 189, konzervativců a reformistů (ECR) 74 a liberálů (ALDE) 60. Zbytek představují menší frakce a nezařazení poslanci.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1