V Jerevanu planou vášně kvůli exprezidentovi. Policisté „čistí ulice“ od demonstrantů, kteří blokují dopravu | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Jerevanu planou vášně kvůli exprezidentovi. Policisté „čistí ulice“ od demonstrantů, kteří blokují dopravu

V Jerevanu planou vášně kvůli exprezidentovi. Policisté „čistí ulice“ od demonstrantů, kteří blokují dopravu

Odpůrci jmenování bývalého arménského prezidenta Serže Sargsjana novým premiérem dnes zablokovali řadu klíčových výpadovek, spojujících sídliště na okraji Jerevanu s centrem hlavního města. Oznámila to agentura Interfax. Později uvedla, že policie začala demonstranty rozhánět.

„Lidé si lehají na asfalt, nepouštějí vozidla, včetně hromadné dopravy,“ vylíčil zpravodaj ruské agentury. „Doprava v centru města byla téměř zastavena,“ dodal. Poté ale policisté „začali čistit hlavní ulice od demonstrantů“.

Policisté si při zásahu podle serveru Kavkazskij uzel počínali umírněně, což politologové objasňují obavami úřadů, aby se neopakovaly události z března 2008, kdy si potlačení pouličních protestů vyžádalo desítku mrtvých. Nynější protesty ale zjevně nepokládají za hrozbu pro režim. Podle expertů nemá opozice dost sil, aby protest proti Sargsjanovi rozšířila z Jerevanu do celé země, a tak její strategie sotva uspěje.

Policie přehradila demonstrantům přístupy k sídlu parlamentu, kde mají poslanci vládní strany dnes oficiálně Sargsjana navrhnout na premiéra. Vzhledem k přechodu země z prezidentského na parlamentní systém se v rukou nového šéfa vlády soustředí moc. Hlasovat o novém premiérovi má parlament v úterý.

V neděli vůdce protestů, opoziční poslanec Nikol Pašinjan vyzval obyvatele Jerevanu k masovým akcím občanské neposlušnosti, zejména zablokování ulic, mostů, k vyřazení metra z provozu i vyprázdnění bankovních účtů, připomněl Interfax.

Podle serveru Kavkazskij uzel akce občanské neposlušnosti začaly dnes ráno v Jerevanu. Blokáda ulic budí nespokojenost zejména řidičů a cestujících; někteří z nich se však k protestujícím přidali. Jedna skupina zablokovala Bagramjanovu třídu, vedoucí k parlamentu a prezidentově rezidenci, a to i barikádou z laviček. „Přidejte se,“ skandovali demonstranti.

V Arménii 9. dubna převzal funkci nový prezident Armen Sarkisjan a dosavadní vláda premiéra Karena Karapetjana podala demisi. Současně dosavadní prezident Sargsjan ukončil svůj druhý pětiletý mandát. Kandidovat potřetí mu ústava nedovolovala.

Sargsjana, jehož Republikánská strana má většinu v parlamentu, opozice obviňuje, že přechod na nový systém vládnutí prosadil s cílem udržet se po vypršení prezidentského mandátu u moci. Nový premiér má být zvolen tento týden, vládu má po jmenování sestavit do pěti dnů.

Arménie je jednou z nejchudších zemí bývalého Sovětského svazu. Je silně závislá na pomoci a investicích z Ruska, které má v zemi vojenskou základnu. Země s necelými třemi miliony obyvatel vede mnohaletý spor se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Ázerbájdžánský region osídlený Armény obsadily arménské jednotky a území se v polovině 90. let jednostranně odtrhlo od Ázerbájdžánu. Konflikt se navzdory mezinárodnímu úsilí dodnes nepodařilo urovnat.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.