V Kosovu roste napětí: KFOR rozmisťuje před zítřejším hlasováním své jednotky | info.cz

Články odjinud

V Kosovu roste napětí: KFOR rozmisťuje před zítřejším hlasováním své jednotky

Den před hlasováním kosovského parlamentu o transformaci Kosovských bezpečnostních sil na pravidelnou armádu roste v zemi napětí. Srbsko varovalo, že tento krok ohrozí regionální mír v regionu, informují místní média. Mezinárodní síly KFOR dnes preventivně rozmístily své jednotky ke kosovsko-srbské hranici.

Kosovský parlament bude v pátek hlasovat o zákonu, který přemění dosavadní Kosovské bezpečnostní síly (KSF) o 5000 vojácích na pravidelnou armádu s lehkou výzbrojí. Srbsko proti takovému kroku ostře protestuje. Srbský prezident Aleksandar Vučić ho dnes označil za „nové provokativní opatření“, které zavdává příčinu k obavám o budoucnost srbské menšiny v Kosovu.

Začátkem prosince srbská premiérka Ana Brnabičová naznačila, že přeměna KSF na pravidelnou armádu by mohla vyprovokovat vojenskou intervenci Bělehradu, pokud by srbská menšina v Kosovu byla vystavena etnickým čistkám ze strany Prištiny.

Podle srbských médií i mezinárodních agentur se dnes přesunulo více než 45 vozidel mezinárodních sil KFOR do severního Kosova k hranici se Srbskem. Kromě vojenských vozidel byly v koloně zaznamenány i stavební stroje, bagry a vozy s nákladem ostnatého drátu či vybavení pro stavbu barikád.

Informaci potvrdil mluvčí mise KFOR s tím, že jde o běžné cvičení. Podle něj byly jednotky KFOR vyslány i do dalších oblastí Kosova. KFOR je označení pro mezinárodní mírové operace v rámci NATO na území Kosova, které byly zahájeny po skončení války v Kosovu v roce 1999.

Kosovský prezident Hashim Thaçi dnes navštívil kasárna poblíž hlavního města Prištiny, kde uvedl, že  „armáda bude sloužit všem (obyvatelům Kosova) bez rozdílu etnické příslušnosti“. Srbská menšina v Kosovu však vznik plnohodnotné kosovské armády vnímá jako hrozbu pro svou existenci.

Kosovský premiér Ramush Haradinaj tvrdí, že pro tento krok má vyjednanou podporu Spojených států, klíčového zahraničněpolitického aktéra v této zemi. Vládní postup vlády však neschvaluje Severoatlantická aliance, jejíž generální tajemník Jens Stoltenberg označil plán za „špatně načasovaný“. Podle něj také může mít „vážné důsledky pro euroatlantické ambice Kosova“.

Bělehrad ztratil faktickou kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily krvavý konflikt v tomto regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. Kosovští Albánci pak v roce 2008 vyhlásili nezávislost bývalé jihosrbské autonomní oblasti. V Kosovu zůstalo jen kolem 120 tisíc obyvatel srbské národnosti.

Nezávislost Kosova původně uznalo podle různých údajů 111 až 115 ze 193 členských států OSN. Srbsko Kosovo neuznává, stejně jako například Rusko, Čína a také pět členů Evropské unie.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud