Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Moskvě se vzpomínalo na protest proti okupaci Československa, policie opět zatýkala. Z Hradu zní kritika

V Moskvě se vzpomínalo na protest proti okupaci Československa, policie opět zatýkala. Z Hradu zní kritika

Policie na Rudém náměstí v Moskvě zadržela tři účastníky dnešní vzpomínkové akce na 50 let starý protest takzvaných osmi statečných proti invazi do Československa. Informoval o tom ruský opoziční list Novaja Gazeta. Dnešní manifestace se v ruské metropoli podle serveru OVD-Info zúčastnilo asi 30 lidí, ruský Novaja Gazeta udával asi 30 účastníků. Zásah ruské policie proti demonstrantům zkritizoval ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák, později také zástupci KDU-ČSL a TOP 09. Z nejasných důvodů byl v Moskvě dnes zadržen také lídr opozice Alexej Navalnyj. 

„Dobře, že si dnes v Moskvě připomněli protest před 50 lety. Špatně, že tři účastníci byli zadrženi. Se všemi jsme v kontaktu, jsou v pořádku a zdá se, že se to obejde jen pokutou v nižší sazbě,“ napsal Jindrák na twitteru.

Jindrák později ČTK řekl, že ruské úřady vznesly proti trojici obvinění z přestupku účasti na nepovolené demonstraci. Podle jeho informací je za takový přestupek maximální pokuta 30.000 rublů (9900 korun), zadrženým by ale měla hrozit pokuta do 10.000 rublů. České velvyslanectví v Moskvě je s trojicí v kontaktu.

Jindrák také řekl, že s prezidentem Milošem Zemanem o událostech nemluvil. Předpokládá ale, že Zemanův postoj k záležitosti bude podobný jako jeho. Připomněl, že Zeman v roce 2014 udělil demonstrantce z roku 1968 Natalji Gorbaněvské in memoriam medaili Za zásluhy I. stupně a že se při loňské návštěvě Ruska ostře ohradil proti článku v ruském tisku, který obhajoval okupaci Československa. Zeman se letos stal terčem kritiky kvůli tomu, že se nezúčastnil žádných akcí připomínajících výročí srpna 1968 a že k tématu nepromluvil. Výhrady k jeho nynějším postojům zazněly i od účastníků protestu na Rudém náměstí před 50 lety.

Kriticky se k zásahu postavili i zástupci TOP 09 a KDU-ČSL. „Chování ruských úřadů je skandální a dokazuje, že se za 50 let příliš nezměnily. Putinovský režim není demokratický. Vláda ČR musí vyzvat tamní úřady, aby neprodleně propustily dnes zadržené demonstranty na Rudém náměstí. Před 50 lety jsme to neudělali. Dnes je to naše povinnost," uvedl v tiskovém prohlášení předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

„Odsuzuji dnešní zatčení tří demonstrantů připomínajících okupaci Československa na Rudém náměstí. Je vidět, že v Rusku slova demokracie a svoboda jsou stále sprostá i po 50 letech,“ napsal na twittreru europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Mezi zadrženými jsou aktivista za lidská práva Sergej Šarov-Delone, synovec básníka a účastníka protestu v roce 1968 Vadima Deloneho, politik Leonid Gozman a Anna Krasovická, vnučka další účastnice 50 let staré demonstrace Natalje Gorbaněvské.

Gozman s Šarovem-Delonem skončili ve vazbě poté, co se pokusili rozvinout transparent Za vaši a naši svobodu. Právě toto heslo použilo 25. srpna 1968 osm demonstrantů protestujících proti vojenskému zásahu Varšavské smlouvy v Československu.

Krasovickou pak policie zadržela s nápisem, kterým žádala svobodu pro ukrajinského režiséra Oleha Sencova. Krasovická po svém propuštění na facebooku napsala, že tento transparent byl důvodem jejího zadržení. Sencov, který je hlasitým odpůrcem ruské anexe ukrajinského autonomního poloostrova Krym, si v ruské věznici odpykává dvacetiletý trest za terorismus. Režisér obvinění odmítá a označuje je za vykonstruovaná.

Web OVD-Info napsal, že shromáždění nebylo povolené kvůli hudebního festivalu, který se na Rudém náměstí koná od pátku do neděle 2. září. Uvedl také, že trojice se provinila proti pravidlům pořádání veřejných akcí. Server Aktuálně.cz uvedl, že zadrženým hrozí pokuta až 20.000 rublů (až 6500 korun).

Na Rudé náměstí dnes přišel také účastník původního protestu Pavel Litvinov, policie ho podle Aktuálně.cz ihned legitimovala. Litvinov je spolu s Viktorem Fajnbergem a Taťjanou Bajevovou posledním žijícím účastníkem protestu ze srpna 1968. Trojice letos v červnu v Praze z rukou tehdejšího ministra zahraničních věcí Martina Stropnického převzala za celou osmičku statečných cenu Gratias agit za šíření dobrého jména Česka v zahraničí.

Demonstranti z Rudého náměstí z roku 1968 byli odsouzeni k vězení nebo k pobytu v psychiatrické léčebně, řada z nich později ze Sovětského svazu emigrovala. Jejich statečný čin si dnes v Praze na Václavském náměstí připomnělo několik desítek lidí.

Speciál INFO.CZ Srpen 1968Speciál INFO.CZ Srpen 1968autor: Info.cz

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1