Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V německém terapeutickém centru pro uprchlíky se vraždilo. Migrant ubodal psychologa

V německém terapeutickém centru pro uprchlíky se vraždilo. Migrant ubodal psychologa

Sedmadvacetiletý Syřan dnes patrně ubodal v terapeutickém centru pro uprchlíky v západoněmeckém Saarbrückenu psychologa. Pravděpodobný pachatel, který se pokusil o útěk, byl brzy dopaden, informovala agentura DPA.

Třicetiletý psycholog pomáhal jako spolupracovník Německého Červeného kříže traumatizovaným migrantům. Syřan k němu ve středu přišel na konzultace, ale pustil se s ním do hádky a nakonec ho podle policie probodl nožem. Zdravotník na místě podlehl těžkým zraněním.

Důvod nesváru mezi oběma muži zatím není znám. Údajný pachatel ještě nemohl být vyslechnut kvůli těžkým zraněním, která patrně přivodil sám sobě a kvůli nimž byl ošetřen v nemocnici.

Na místě činu byl nalezen nůž, ale zatím nebylo potvrzeno, že šlo o zbraň použitou při činu. Jisté podle vyšetřovatelů je, že nešlo o teroristický čin.

Syřan žije v Saarbrückenu a podle policie zašel dopoledne do psychologického centra pro uprchlíky v městské části Burbach. Nejasné je podle DPA i to, zda tam byl poprvé, nebo byl v péči psychologů delší dobu.

„Je to docela děsivé,“ řekl mluvčí sárské pobočky Německého Červeného kříže Martin Erbelding. „Kolegy to velmi silně zasáhlo,“ dodal.

Zabitý psycholog byl součástí týmu od roku 2014 a pracoval pro psychologicky zaměřený projekt Hope, jehož cílem je podporovat psychicky otřesené lidi při jejich snaze začít nový život.

„Všichni jsme zděšeni a šokováni,“ řekl předseda Německého Červeného kříže Rudolf Seiters.

Podle Erbeldinga se ještě nedá říct, jaký dopad bude mít dnešní čin na budoucí práci pracovníků Červeného kříže. Podle něj existuje vždy určité riziko při práci s lidmi, kteří pocházejí ze zemí zmítaných občanskou válkou.

V Německu je dnešní incident v krátké době už druhý medializovaný násilný čin ze strany uprchlíků. V sobotu zabil v bavorském azylovém Afghánec pětiletého chlapce z Dagestánu na kavkazském jihu Ruska a vážně zranil jeho matku. Podle ní si pachatel stěžoval na rušení klidu dětmi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1