Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Německu se poslední noc jednalo o vládě. Řešily se výhradně vládní posty

V Německu se poslední noc jednalo o vládě. Řešily se výhradně vládní posty

Prakticky celou poslední noc vyjednávání o německé vládě strávili politici diskusí o rozdělení ministerských postů. Mnozí z nich si během toho odskočili do některé z vedlejších místností berlínské centrály křesťanských demokratů, aby si zdřímli. Tak stanici BR popsal šéf CSU Horst Seehofer dramatický vrchol koaličních rozhovorů mezi CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociálními demokraty (SPD), které skončily ve středu dopoledne.

„Poslední vyjednávací noc začala prohlášením SPD: Chceme ministerstvo zahraničí, ministerstvo financí a ministerstvo práce a sociálních věcí, jinak nebude žádná vláda,“ řekl končící bavorský ministerský předseda. Jeho strana na to reagovala tím, že se o klíčový resort financí také přihlásila a sociálním demokratům nabídla, že si další ministerstvo mohou vybrat podle svého přání. SPD to ale odmítla.

„To byl začátek, že se od čtvrté hodiny odpoledne do šesti hodin ráno mluvilo jen o této otázce. Během této doby člověk na některé politiky vůbec nenarazil. Šli do jiných místností a lehli si prostě na podlahu,“ popsal také Seehofer. V těchto podmínkách podle něj podřimovali i ministerští předsedové některých spolkových zemí.

V takových chvílích podle Seehofera v místnosti, kde se vedlo vyjednávání, zůstávalo jen čtyři nebo pět lidí, kteří spolu ale nemluvili, protože všichni měli odlišné názory, ale nikdo neměl řešení. „Rád bych v té chvíli loupal mandarinku nebo pomeranč, protože by to byla alespoň nějaká činnost,“ uvedl osmašedesátiletý politik.

Zhruba kolem šesté hodiny ráno bylo podle něj vyjednávačům jasné, že to takhle nemůže jít dál. „Kdyby koalice zkrachovala, protože jsme se nedohodli na rozdělení postů, poškodilo by to na léta ohromně všechny strany,“ míní.

SPD argumentovala i tím, že potřebuje dobrý výsledek, aby koalici podpořili její členové ve vnitrostranickém referendu. Nakonec trojici ministerstev, která chtěla, také dostala, za což nyní Merkelová čelí tvrdé kritice uvnitř své strany. CSU zase vybojovala ministerstvo vnitra, které by měl vést právě Seehofer.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1