Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V nizozemských obecních volbách jsou favoritem noví nacionalisté, protiislámské tažení Geerta Wilderse už moc netáhne

V nizozemských obecních volbách jsou favoritem noví nacionalisté, protiislámské tažení Geerta Wilderse už moc netáhne

Favoritem obecních voleb v Nizozemsku, které se dnes konají, je nová nacionalistická strana. Vede ji svérázný intelektuál, který ve svém prvním vystoupení v parlamentu mluvil na tamější poslance latinsky. Podle agentury Reuters se Fórum pro demokracii novináře Thierryho Baudeta může těšit na výrazné zisky.

Vzestup Fóra pro demokracii může potvrdit, jak roztříštěná je v současné době nizozemská krajní pravice, která razantně ovlivňuje nizozemskou politickou scénu v posledních více než deseti letech, soudí Reuters.

Přestože se komunální kandidáti Fóra pro demokracii účastní voleb jen ve dvou největších městech, tedy Amsterodamu a Rotterdamu, podle jednoho z celostátních průzkumů veřejného mínění je strana třetím nejoblíbenějším politickým uskupením v zemi.

Nizozemské voliče oslovuje jak charisma 35letého vůdce fóra Baudeta, který patří mezi velké obdivovatele amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruské hlavy státu Vladimira Putina, tak jeho tvrzení o nizozemské kulturní nadřazenosti a jeho odstup od Evropské unie.

Protiimigrační cítění také stále hrálo roli ve volební kampani, v níž se nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy dostaly mezi ústřední témata. Konzervativní předseda vlády Mark Rutte, jehož postavení zůstává v době hospodářského rozmachu na solidní úrovni, se snažil ubezpečit voliče, že uprchlíci a imigranti nemají přednost před místními.

Lidé, kteří přicházejí zvenčí do Nizozemska, musejí správně zaujmout své místo na konci fronty, řekl Rutte v jedné předvolební debatě. Ale stále existují města, která dávají přednost žadatelům o azyl, připustil.

Nejznámější nizozemský nacionalista Geert Wilders zažívá v poslední době útlum. Jeho protiislámské tažení už tolik zřejmě netáhne, což se projevilo na ztrátě volebních preferencí jeho strany, která se ocitla v oblíbenosti na sedmém místě.

Wildersova strana, která má v současnosti druhé nejsilnější zastoupení v parlamentu, s obtížemi sháněla vhodné kandidáty do místních voleb. V současné době je zastoupena pouze v Haagu a v Almere, kde je nejsilnější politickou formací.

Baudetova strana získala v parlamentních volbách v březnu roku 2017 dvě poslanecká křesla. Na komunální úrovni nyní počítá s lepšími výsledky. "V městských zastupitelstvech si můžeme opravdu urvat větší sousto," řekl dnes vůdce fóra agentuře ANP poté, co vhodil svůj hlas do volební urny.

Vliv Baudetova hnutí se projevil už před dvěma lety, kdy si vymohlo konání referenda o dohodě o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. Ačkoli o hlasování nebyl velký zájem, při účasti 32 procent voličů bylo odmítnutí smlouvy platné. Pro parlament byl výsledek sice nezávazný, nicméně poslanci byli nuceni k němu přihlédnout a vymoci si na EU kosmetické změny, které pak nizozemští zákonodárci již odsouhlasili. A raději bez dalšího referenda.

V Nizozemsku se dnes souběžně s volbami koná referendum o zákoně, jenž má bezpečnostním složkám umožnit rozsáhlé shromažďování tajně získaných informací o občanech. Volební místnosti se uzavřou ve 21:00 SEČ.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1