Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V rakvi polského prezidenta byly ostatky dvou dalších lidí. Nehoda u Smolenska stále budí pochyby

V rakvi polského prezidenta byly ostatky dvou dalších lidí. Nehoda u Smolenska stále budí pochyby

V rakvi polského prezidenta Lecha Kaczyńského, exhumovaného v souvislosti s novým vyšetřováním letecké katastrofy v Rusku u Smolenska, byly části těl dvou dalších osob. Oznámil to dnes zástupce generálního prokurátora Marek Pasionek. Ani nyní ale nezazněla odpověď na otázku, zda poznatky potvrzují, anebo vyvracejí hypotézu, že by pád vládního letadla v dubnu 2010 mohl zavinit atentát. Pasionek vysvětloval, že ještě nemá znalecké posudky ohledně příčiny smrti exhumovaných obětí.

Exhumace odhalily i záměnu těl dvou obětí, v devíti rakvích se našly části těl jiných osob. Například v rakvi generála Bronislawa Kwiatkowského našlo 14 částí těl patřících sedmi jiným osobám, v rakvi generála Wlodzimierze Potasińského bylo šest částí těl patřících čtyřem jiným osobám.

„V rakvi arcibiskupa Mirona Chodakowského se nalézaly dvě poloviny těla, část od pasu nahoru patřila arcibiskupovi, zatímco od pasu dolů generálovi Tadeuszovi Ploskému. V rakvi generála Ploského se po exhumaci našla jen polovina těla," vylíčil prokurátor. Odhalená pochybení podle něj jen potvrzují, že kontroverzní rozhodnutí o exhumaci obětí bylo správné.

Na dotaz, proč na pochybení neupozornil již v dubnu 2010, Pasionek podle serveru Onet.pl odpověděl, že tehdy nebil na poplach, protože mu tehdy bylo řečeno, že pitvy již vykonali ruští patologové bez polské účasti.

Ma otázku, zda exhumace a pitvy potvrzují, anebo vyvracejí hypotézu o atentátu na polský vládní letoun, Pasionek uvedl, že první výsledky teprve čeká tento měsíc, bude však trvat na zjištění příčin smrti u všech obětí. Odvolal se na příklad vyšetřování katastrofy malajsijské boeingu, který na východě Ukrajiny v létě 2014 podle vyšetřovatelů sestřelila raketa. Její střepiny se ale našly pouze u tří z téměř tří stovek obětí. „Šlo o pouhé procento, což vysvětluje, proč jsou nutné exhumace všech těl," řekl.

Až dosud byly zkoumány ostatky 27 obětí, exhumace a pitvy tak budou pokračovat, nejspíše do dubna příštího roku. Zkoumání a vypracování posudku zabere dalšího půl roku.

V troskách letounu v dubnu 2010 zahynulo 96 lidí, vesměs členů delegace v čele s prezidentem Kaczyńským, která letěla uctít památku zajatých polských důstojníků, povražděných sovětskou tajnou policií za druhé světové války.

Ruské vyšetřování nehodu přisoudilo chybám pilotů, kteří se pokoušeli o přistání za husté mlhy, pod tlakem nadřízených a bez dostatečného výcviku.

Nynější vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), v jejímž čele stojí Kaczyńského bratr Jaroslaw, spustila loni v únoru nové vyšetřování. Letos v dubnu prokuratura, která je podřízena ministru spravedlnosti, obvinila ruské dispečery ze smolenského letiště z úmyslného způsobení katastrofy.

Odhalené nesrovnalosti podle ministra obrany Antoniho Macierewicze dokazují, že celé drama by bylo menší, kdyby tehdejší polská vláda byla ochotná prozkoumat smolenskou tragédii. Liberální kabinet tehdy vedl premiér Donald Tusk, který nyní v Bruselu předsedá summitům Evropské unie. V Polsku je vnímán jako Kaczyńského hlavní soupeř a jedině polská vláda byla proti tomu, aby v čele Evropské rady zůstal její krajan.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1