Články odjinud

V řeckých táborech to začíná vřít. Migrantů z Turecka dramaticky přibývá, stejně jako pašeráků

V řeckých táborech to začíná vřít. Migrantů z Turecka dramaticky přibývá, stejně jako pašeráků

Díky migrační dohodě, kterou Evropská unie uzavřela s Tureckem v březnu loňského roku, se počet běženců připlouvajících na řecké ostrovy rapidně snížil a Athény si konečně mohly alespoň částečně oddechnout. V posledních týdnech však migrační proud opět zesiluje a Řecko má zase plné ruce práce. Aktivita pašeráků je největší za poslední rok a organizace na pomoc uprchlíků mají obavy, že brzy nebudou mít kde uprchlíky ubytovat. Co stojí za nárůstem počtu uprchlíků, kteří připlouvají na řecké ostrovy?

Navzdory posíleným hlídkám v Egejském moři, které mají bránit pašování lidí z Turecka, v srpnu k řeckým břehům dorazilo 3700 uprchlíků, uvádí německá televize Deutsche Welle. V září však migrační proud ještě zesílil. Jak dnes napsal řecký server Greek Reporter, v posledních 48 hodinách na řecké ostrovy připlulo celkem 500 lidí, úřady pomáhající uprchlíkům proto nově připlouvající nestíhají registrovat.

Podle pozorovatelů je nárůst počtu uprchlíků dán hlavně příznivým počasím a podmínkami na moři mezi Řeckem a Tureckem, které je v tomto období klidné. Zhoršující se situaci však připisují také zvyšujícímu se počtu uprchlíků, kteří začali přicházet na turecké území poté, co byla v Sýrii a Iráku osvobozena řada oblastí držená samozvaným Islámským státem.

„Mnoho nových migrantů přichází ze Sýrie a měst, která byla dříve v obležení,“ říká právnička Lékařů bez hranic pro Řecko Louise Roland-Gosselinová. „Je pro nás těžké s jistotou vědět, odkud jsou…  ale tohle nám lidé říkají, když přijedou,“ dodává.

720p 480p 360p 240p
Migrační dohoda rok od podpisu

Po rapidním snížení počtu migrantů, které loni v březnu přinesla dohoda EU-Turecko, i loni v říjnu začalo uprchlíků připlouvat o něco víc, poté se však jejich počet opět snížil. Přestože se současné zesílení migračního proudu nedá srovnávat s rokem 2015, kdy do Řecka připlouvalo i 10 tisíc lidí denně, organizace na pomoc uprchlíkům mají ze současné situace obavy. Přijímací centra na ostrovech Lesbos, Chios, Samos a Leros jsou totiž už dnes přeplněná.  

Například na ostrově Samos se počet lidí žádajících o azyl od konce července téměř zdvojnásobil. Podle projektového koordinátora skupiny Samos Volunteers Bogdana Andreje je kapacita detenčního zařízení na ostrově 700 míst, v současnosti je zde ale ubytováno kolem 2200 lidí, z toho je 600 nezletilých. Podle Andreje, který zde pomáhá uprchlíkům od loňského léta, přeplněnost táborů zhoršuje tamní hygienické podmínky a zvyšuje napětí mezi běženci.

„Pokaždé, když je tábor přeplněný, dochází ke zvýšení bezpečnostního rizika,“ řekl pro DW Andrej. „Například minulou noc tu byla velká bitka mezi Kurdy a arabskými Syřany,“ vysvětluje. O zhoršené bezpečnostní situaci hovoří i mluvčí UNHCR v Řecku Boris Češirkov – kvůli přeplněnosti táborů a prodlužování pobytu na ostrovech mezi uprchlíky dochází k pokusům o sebevraždy i zvyšování počtu sexuálních útoků.

V současnosti se v přijímacích centrech na řeckých ostrovech nachází zhruba 10 tisíc běženců. Poté, co jsou po příjezdu uznáni jako vhodní kandidáti na získání azylu, přesouvají se do center v pevninské části Řecka, aby uvolnili místo novým uprchlíkům na ostrovech. Kvůli rostoucímu počtu běženců však tábory na ostrovech nyní praskají ve švech.

Zatímco podle některých pozorovatelů může být zvyšující se počet nových migrantů dán osvobozením řady území, která ještě před nedávnem ovládal Islámský stát, někteří věří, že za zhoršující se situací může stát napětí mezi Evropskou unií a Tureckem. „Uprchlíci myslí, že pokud bude napětí mezi Tureckem a Německem pokračovat, turecká strana sníží počet hlídek,“ říká ředitel jedné ze skupin na pomoc uprchlíků nedaleko tureckého Izmíru, který ale takový scénář popírá. Za posílením migrační vlny podle něj stojí hlavně zvýšená aktivita pašeráků.

Stejně to vidí i Abby Dwommoh z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). „Nemyslím si, že by jakékoliv politické diskuse v Evropě měly významný dopad na migrační trasy,“ říká. „Myslím, že nárůst je spíš něco, co se v tomto ročním období děje,“ dodává pracovník IOM v Turecku. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud