Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Rusku se narodilo nejméně dětí za poslední dekádu. Strmý propad přidělává vrásky Kremlu

V Rusku se narodilo nejméně dětí za poslední dekádu. Strmý propad přidělává vrásky Kremlu

Počet novorozenců v Rusku v loňském roce klesl o 11 procent, což představuje rekordní propad porodnosti za posledních deset let. Oznámil to dnes ruský statistický úřad Rosstat. Země tak po sedmi letech opět zaznamenala přirozených úbytek obyvatel.

V Rusku se loni narodilo 1,69 milionu novorozenců, což je o 203 372 méně než v roce 2016. Jde o nejnižší číslo od roku 2008, kdy přišlo na svět 1,71 milionu Rusů.

Porodnost v zemi poklesla třetí rok za sebou, poznamenal list Kommersant a dodal, že vrcholu se podařilo dosáhnout v roce 2014 s 1,947 milionem novorozenců, a to v souvislosti s anexí Krymu.

Spolu s porodností poklesla i úmrtnost, avšak jen o 3,4 procenta: loni zesnulo 1,82 milionu lidí oproti 1,88 milionu o rok dříve. Přirozený úbytek obyvatel tak podle statistiků loni činil 134 456 lidí. O rok dříve úřad zaznamenal přirozený přírůstek populace v podobě 5343 lidí.

Loni meziročně přibylo sňatků (o 6,3 procenta na 1,05 milionu), jakož i rozvodů (o půl procenta na 611 428).

Celkový počet obyvatel Ruska loni činil 146,8 milionu lidí, přičemž loňské zvětšení populace o 70 000 lidí je díky přistěhovalcům. Populace Ruska se od roku 1991 snížila o pět milionů lidí, připomněla agentura AFP.

Kreml znepokojuje nepříznivý demografický vývoj. Prezident Vladimir Putin, který v dřívějších letech argumentoval stoupající porodností jako důkazem důvěry v režim, loni v listopadu sliboval „restart“ státní politiky v tomto směru: Prodloužil do roku 2022 program vyplácení státního příspěvku rodinám za druhé a další dítě, takzvaný mateřský kapitál, jehož výše nyní činí přibližně 450 000 rublů (asi 164 000 Kč), ohlásil zavedení měsíčních přídavků ve výši 30 procent průměrné mzdy rodinám s prvním novorozencem. Stát má také mladým rodinám s dvěma a třemi dětmi přispívat na splácení hypotéky, vypočítal Kommersant.

720p 360p
Rusko vs. USA

Nicméně dodal, že podle nedávného průzkumu státní agentury VCIOM více než polovina Rusů soudí, že vláda nedělá pro zvýšení porodnosti dost. Ekonomové zase míní, že státní podpora, zavedená v roce 2007, zásadní vliv na porodnost neměla. I Putin vysvětloval nynější pokles porodnosti tím, že nyní je méně žen v plodném věku, a to v důsledku demografické krize v 90. letech po rozpadu Sovětského svazu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1