Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Salcburku se řešila levná práce z Východu. Macron po jednání se Sobotkou vyjádřil spokojenost

V Salcburku se řešila levná práce z Východu. Macron po jednání se Sobotkou vyjádřil spokojenost

Evropská unie by mohla do října najít shodu na podobě směrnice o vysílání pracovníků. Na tiskové konferenci po společném jednání v Salcburku to dnes řekli šéfové vlád Rakouska, Česka, Slovenska a francouzský prezident. Podle nich se další jednání expertů zaměří na dobu vysílání či stanovení odměny, ale také na oblast dopravy. V říjnu mají o směrnici jednat ministři zemí EU.

„Budeme se snažit do října najít kompromis tak, aby byla nalezena přijatelná podoba směrnice,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj se politici shodli na principech - jednalo se o zkrácení doby vyslání do ciziny a spravedlivé odměňování.

Macron uvedl, že v příštích týdnech o parametrech předpisu budou jednat expertní týmy. Francouzský prezident i rakouský kancléř Christian Kern zmínili, že by se měla doba vysílání zkrátit ze dvou let na rok. „Budeme si ještě lámat hlavu s dopravním sektorem, kde mají Česko a Slovensko zvláštní stanovisko,“ řekl Kern.

Česká a slovenská strana by oblast dopravy ze směrnice chtěly vyloučit. Nová pravidla by se totiž dotkla řidičů. Sobotka před jednáním řekl, že země V4 chtějí dobré podmínky pro své dopravce. Podle Macrona by se odborníci měli dopracovat i k návrhu „spravedlivé odměny, aby byly zohledněny podmínky vysílacích zemí“, řekl Macron.

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je směrnice tématem, které Evropskou unii rozděluje. „Není sporu o tom, že pokud jde o vysílané pracovníky, tak lidé si zaslouží stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě,“ uvedl Sobotka. Dodal, že se otevírá cesta k tomu, aby EU mohla dospět k dohodě.

Podle Sobotky vysílaní pracovníci představují ale jen malé procento evropských zaměstnanců. „Směrnice řeší určitý problém, ale musíme řešit podstatu, a to jsou obrovské rozdíly v různých částech EU. Je důležité pracovat na sbližování životní úrovně, může to znamenat odstranění rizik,“ řekl český premiér.

Také Slovensko má zájem podle předsedy své vlády Roberta Fica dospět do října k dohodě. Směrnice by se ale měla doplnit a „zohlednit sociální specifika“ jednotlivých zemí, uvedl Fico.

Lídři čtyř zemí se shodli na tom, že dnešní jednání přineslo pokrok. „Naše jednání znamenají skutečný krok vpřed, skutečný pokrok směrem ke kompromisu v říjnu a jsem tomu rád,“ řekl Macron novinářům po schůzce.

Jednání Česka, Slovenska, Francie a Rakouska v Salcburku měla vést ke sblížení stanovisek ve sporu, kdy si staré členské země stěžují na údajný mzdový dumping při vysílání pracovníků z nových členských států EU, což ohrožuje pracovní místa v bohatších státech. Nové členské země se zase obávají zpřísnění pravidel, která by mohla ohrozit jejich firmy a dotknout se hlavně profesionálních řidičů v mezinárodní dopravě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1