Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Sýrii vzniklo centrum na deradikalizaci bojovníků IS. Džihádisté se učí svobodě a lidským právům

V Sýrii vzniklo centrum na deradikalizaci bojovníků IS. Džihádisté se učí svobodě a lidským právům

V syrském Allepu před několika týdny vzniklo rehabilitační centrum pro bývalé bojovníky Islámského státu, které je má deradikalizovat a vychovat tak, aby ctili svobodu a lidská práva. Centrum řídí syrští aktivisté a na rozkvětu Allepa se podstatnou měrou podílí i Turecko. Informovala o tom televize CNN. 

Khalil utekl z domova a připojil se k ISIS před rokem a půl. Dnes sedí v rehabilitačním centru v syrském Aleppu, které je určeno pro bývalé džihádisty. Ve věku 14 let je nejmladší ve třídě. Jako bývalý dětský voják je Khalil klasifikován jako vězeň „druhého stupně“ – aktivní bojovník Islámského státu.

Televize CNN se za Khalilem a dalšími, kteří v centru působí, vypravila. Popsala ho jako plachého hocha, který uhýbá pohledem a jen těžko nalézá odpověď na otázku, jak se cítil a na co myslel, když poprvé v bitvě držel zbraň. „Opravdu vám k tomu nemám co říct. Chtěl jsem jen postupovat vpřed. Tam ústup neexistuje,“ řekl. Khalil měl dva starší bratry, kteří také vstoupili do ISIS, oba byli zabiti v boji. On měl štěstí v neštěstí – hned první den, co byl spolu s ostatními dětmi převezen na přední linii, byl postřelen v příkopu, nicméně přežil.

Syrské centrum pro anti-extremistické ideologie se otevřelo před několika týdny. Řídí ho syrští aktivisté, kteří vyzvali muslimské učitele, duchovní, právníky a vůdce komunit, aby pomohli přesvědčit vězně Islámského státu, aby upustili od svých extrémistických přesvědčení. Syřané, kteří řídí rehabilitační centrum, říkají, že jejich práce je zásadní, jestliže má pomoci Sýrii vzpamatovat se z hrůz, které v zemi Islámský stát napáchal. „Nejnebezpečnější věcí je ideologie Islámského státu,“ říká ředitel střediska Hussein Nasser a dodává: „Chceme zajatce naučit, že nejposvátnější věcí je svoboda a lidská práva.“

V rehabilitačním středisku vyučující čerpá z islámské historie, neopomíná zmínit několik příkladů muslimských bitev, například ze sedmého století, a prosazuje islám založený na spravedlnosti a společném soužití. Vyučující doufá, že přednášením o islámu vzejdou z jeho třídy samí umírnění muslimové, kteří budou moci být začleněni do společnosti vzpamatovávající se z brutální éry Islámského státu. „Poté, co se odtud dostanete, přemýšlejte nad vším, neztraťte svou mysl, nenechte se ostatními manipulovat,“ říká muslimům lektor, který nechtěl být jmenován kvůli obavám o vlastní bezpečí. Doufá, že se mu z mužů podaří udělat jiné, lepší lidi. Místnost, ve které výuka probíhá, vypadá jako běžná školní učebna. Jenže na tuto učebnu dohlíží vojáci ze Svobodné syrské armády.

K vytvoření stability ve válkou zničené Sýrii přispívá i Turecko, které v zemi rovněž zakládá školy. Jak ale poukazuje CNN, válka a extremismus jsou v duších dětí hluboce zapsány a může trvat spousty let, než se jim je podaří překonat. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1