Válka mezi Irákem a Íránem byla jedna z nejkrvavějších v minulém století, skončila patem | info.cz

Články odjinud

Válka mezi Irákem a Íránem byla jedna z nejkrvavějších v minulém století, skončila patem

Příměří mezi Íránem a Irákem, které vstoupilo v platnost 20. srpna 1988, ukončilo osmiletou válku, která je řazena k nejkrvavějším konfliktům 20. století. Boje si na obou stranách vyžádaly na milion obětí a materiální škody dosáhly stamilionů dolarů. Do války, již rozpoutal Irák v roce 1980, se zejména dodávkami zbraní zapojily i obě tehdejší supervelmoci. Konflikt nakonec skončil bez jasného vítěze, když obě země stáhly vojáky za hranice uznávané před válkou.

Její hlavní příčinou byl dlouholetý spor o hranici v oblasti Šatt al-Arab na soutoku řek Eufrat a Tigris, bohaté na ropu. Na území, o kterém se spolu s ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tumb v Hormuzském průlivu zmiňuje už dohoda z roku 1520, si dělaly nárok obě země. Napětí se opět vystupňovalo po islámské revoluci v Íránu začátkem roku 1979. Příčinou byly boje mezi arabskou menšinou a revolučními gardami v íránské provincii Chúzestán. Nato se Irák začal domáhat vrácení tří ostrovů v průlivu.

O vyhrocení vztahů se postaral také irácký prezident Saddám Husajn, který byl u moci od července 1979. Z obav ze šíření islámské revoluce zakročil proti šíitům a íránský ajatolláh Chomejní v červnu 1980 reagoval výzvou k odstranění iráckého vedení. Už předtím na hranicích propukaly drobné střety, válka pak naplno vypukla 22. září 1980, když Iráčané začali obsazovat íránské ropné území v Chúzestánu. Saddám to vykládal jako preventivní krok, který měl zabránit napadení Íránem.

Koncem roku 1982 se konflikt změnil v zákopovou válku s nepatrnými územními zisky na obou stranách. Až na výjimky se pak průběh fronty příliš neměnil. V té době Iráčané už běžně používali chemické zbraně, které Saddám Husajn neváhal nasadit ani na vlastním území proti Kurdům, jež podezíral z kolaborace. Nešťastně do konfliktu zasáhli Američané, kteří hlídkovali v Perském zálivu. Křižník Vincennes totiž začátkem července 1988 omylem sestřelil íránské civilní letadlo s 298 lidmi.

USA se ve válce angažovaly už dříve, když vyškrtly Irák ze seznamu zemí podporujících terorismus a Saddám tak mohl kupovat americké zbraně. Američané ale v letech 1985 a 1986 podporovali také Írán, byť tajně. Za dodávky řízených střel chtěli dosáhnout propuštění amerických rukojmí v Libanonu. Kauza nakonec vyústila ve známou aféru Irangate. Koncem 80. let už byly Irák i Írán válkou vyčerpány a 18. července 1988 podepsaly příměří, které konflikt konečně ukončilo.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud