Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Válka na Krymu. Jedná se o mezinárodní konflikt, tvrdí tribunál v Haagu

Válka na Krymu. Jedná se o mezinárodní konflikt, tvrdí tribunál v Haagu

Situace na poloostrově podle soudu odpovídá mezinárodnímu ozbrojenému konfliktu. Vypukl nejpozději v únoru 2014, kdy podle zprávy Rusko vyslalo na Ukrajinu příslušníky svých ozbrojených sil. Moskva jejich nasazení dlouhodobě odmítala a zpochybňovala důkazy.

Blíž Česku by člověk válečnou zónu hledal marně. To, že situace na východě Ukrajiny a konkrétně na anektovaném Krymu odpovídá mezinárodnímu ozbrojenému konfliktu, uvádí zpráva publikovaná prokurátorkou mezinárodního tribunálu. Proti sobě stojí Ukrajina a Rusko. 

„Informace, které jsou k dispozici, nasvědčují tomu, že se na Krymu a v krymském Sevastopolu jedná o mezinárodní ozbrojený konflikt.“
Zpráva Mezinárodního trestního soudu

I když na poloostrově nezuří přímé boje, k ideálu má situace daleko.

Stav podle tribunálu trvá už přes dva roky. Za původce zpráva označuje Rusko, které se do konfliktu mezi armádou a povstalci na východě Ukrajiny vložilo.

 „Ozbrojený konflikt vypukl nejpozději 26. února 2014, tedy v době, kdy Rusko bez souhlasu ukrajinské vlády vyslalo na Ukrajinu příslušníky svých ozbrojených sil,“ uvádí se ve zprávě. 

Anexe Krymu
Moskva ukrajinský autonomní poloostrov přes odpor Kyjeva i Západu začlenila do Ruské federace v březnu 2014. Tvrdí, že tak reagovala na vůli tamních obyvatel, z nichž většina má ruské kořeny a v mezinárodně neuznaných referendech se vyslovila pro spojení s Ruskem. (Zdroj: ČTK)

Tribunál, který znesvářené strany neuznávají

Od září má mezinárodní tribunál pravomoci k vyšetřování trestných činů spáchaných od února 2014 v Donbasu a na Krymu. Jedná se ale do určité míry jen o formalitu – Ukrajina status soudu neuznává a podobně i Rusko zpochybňuje jeho působnost. Prezident Vladimir Putin rozhodl, že Moskva nepodepíše takzvaný Římský statut, tedy zakládající smlouvu instituce.

Evropská unie ruského rozhodnutí nepřistoupit k Mezinárodnímu trestnímu soudu lituje. V prohlášení to uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová s tím, že unie tuto instituci trvale podporuje. Rusko podle ní má jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN „zvláštní odpovědnost“ za to, že se viníci nejzávažnějších zločinů z pohledu mezinárodního společenství nevyhnou své odpovědnosti.

Mezinárodní trestní soud
ICC je první stálý nezávislý mezinárodní trestní tribunál. Sídlí v nizozemském Haagu a jeho úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů na celém světě. Může vydávat mezinárodní zatykače a předvolávat účastníky řízení. Pravomoc ICC ale neuznává řada států, mimo jiné Rusko, Spojené státy, Čína nebo Izrael. (Zdroj: ČTK)

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1