Válka ve 140 znacích: Expert vám vysvětlí, jak se dá vyhrát konflikt bez jediného výstřelu | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Válka ve 140 znacích: Expert vám vysvětlí, jak se dá vyhrát konflikt bez jediného výstřelu

Válka ve 140 znacích: Expert vám vysvětlí, jak se dá vyhrát konflikt bez jediného výstřelu

Sociální sítě změnily společnost i válku, říká v rozhovoru pro INFO.CZ odborník na sociální média David Patrikarakos a autor knihy Válka ve 140 znacích. Společnosti jako Facebook a Twitter je podle něj třeba regulovat.

Napsal jste knihu o válce a sociálních sítí? Jakou největší změnu přinesla sociální média ve válkách?

Novinkou je, že nyní je propaganda sama o sobě válkou. Schopnost rozšiřovat narrativ (tedy vlastní vyprávění, příběh, který dává situaci smysl a vysvětluje ji) se stala důležitou jako nikdy předtím a v tom hrají sociální média klíčovou roli. Zesilují dopad zprávy a urychlují její rozšiřování. Například zprávu na sociální síti Twitter mohou vidět miliony lidí v průběhu jedné minuty. Dříve tu nic takového nebylo. Můžete tím třeba mobilizovat lidi, aby vyšli do ulic, jako se to stalo v průběhu Arabského jara v roce 2011. V Egyptě takhle vyšly během revoluce tisíce lidí protestovat na náměstí Tahrír. Protesty na Ukrajině na kyjevském Majdanu začaly po zveřejnění zprávy na sociální síti Facebook.

Je tedy stále ještě cílem války dosáhnout vítězství vojenskými prostředky, nebo právě vnutit lidem svůj výklad událostí?

Někdy ano, někdy ne. V případě tradiční války proti sobě válčí dvě nebo více stran a místo pro válku je omezené. Je to něco jako boxerský ring ohraničený provazy. Vítěz pak určí politické řešení, které vnutí poraženému. Tohle platilo po první světové válce i po druhé světové válce po porážce nacistů. Pokud jde o propagandu, ta sloužila k tomu, aby podporovala armádu v poli. Teď se to na některých místech změnilo a je to úplně naopak.

Devět měsíců, v průběhu kterých se rodila má poslední kniha, jsem strávil na Ukrajině. A viděl jsem tam, že Rusko nikdy nemělo záměr vojensky porazit Ukrajinu. Na začátku války na Ukrajině to mohlo snadno udělat. Místo toho bylo vidět, že cílem Ruska bylo destabilizovat Ukrajinu. Prostřednictvím toho, že obyvatelé východní Ukrajiny uvěří jedné verzi událostí a příběhu kolem války: že v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě vládne fašistická junta, že chce na Ukrajině potlačit a zakázat ruský jazyk, že chce pronásledovat rusky mluvící obyvatele východní Ukrajiny. Slyšel jsem to vyprávěné přesně těmi samými stejnými slovy v každém městě, které jsem na východní Ukrajině navštívil. Ruský prezident Vladimir Putin poslal vojáky a tanky na východní Ukrajinu, ne dobýt celou zemi, ale aby tam vytvořily prostor pro ruskou propagandu a podporovali na místě její rozšiřování v televizi a v kyberprostoru.

Není to jen znakem slabosti Ruska? Že si prostě nemůže dovolit okupovat Ukrajinu, protože by to bylo nákladné.

Ne, Rusové nepotřebují na Ukrajině vojenské vítězství a ani si ho nepřejí. Pro ruského prezidenta je současný stav věcí perfektní, i když jde o pro Rusko nákladnou věc a stojí ho to velké peníze. Rusové zabrali ukrajinský Krym, protože si myslí, že je ruský. Ukrajinu chtějí jen destabilizovat a nechat Kyjev utrácet peníze na válku. V tom Rusové uspěli. Zároveň chtějí destabilizací Ukrajiny způsobit, aby se Ukrajina přestala přibližovat politicky Evropě a aby zmizela možnost, že někdy vstoupí do Severoatlantické aliance. Okupace celé Ukrajiny by jim neposloužila, vytvořila by globální problém.

Co vlastně kromě obviňování Kyjevu z různých zločinů ještě říká ruská propaganda a jak je používána k vámi zmíněné destabilizaci?

Sovětská propaganda tvrdila, že SSSR je ideální společnost, že komunismus vytvořil utopickou společnost a snažila se vytvořit příznivý obraz Sovětského svazu. Současná ruská propaganda nic takového nedělá. Nepokouší se tvrdit, že Rusko je skvělé nebo že Rusové mají v Rusku skvělý život. Její tvůrci chtějí, aby tomu tak bylo, ale vědí, že to tak není. Místo toho vytváří spoustu příběhů, které vydávají, a nakonec už mezi nimi nelze najít pravdu. Třeba když bylo nad východní Ukrajinou sestřeleno proruskými separatisty holandské dopravní letadlo, let MH 17, okamžitě se na Twitteru objevily zprávy o tom, kdo ho sestřelil. Ukrajinci, Američané, Ukrajinci a Američané, další… Nebylo to mířeno na Ukrajince, ale na uživatele Twitteru po celém světě. Bylo pak těžké zjistit, co je pravda. Rusové a ruský prezident Vladimir Putin se snaží vyvolat dojem, že objektivní pravda neexistuje.

David Patrikarakos
Britský novinář a publicista, píše například pro Financial Times nebo The Wall Street Journal či server Politico. V roce 2016 vydal knihu Válka ve 140 znacích o tom, jak sociální sítě ovlivňují moderní konflikty. V Praze byl jako host filmového festivalu Jeden svět pořádaném organizací Člověk v tísni.

Podobně se chová americký prezident Donald Tump i když Trump je na rozdíl od autokrata Putina stále zvoleným zástupcem největší demokracie na světě. Oba se ale snaží nikoliv lhát či mlžit, ale vyvolat dojem, že objektivní pravda není. Trumpova poradkyně třeba tvrdila, že na Trumpově inauguraci bylo více lidí než na Obamově, i když fotografie ukázaly, že tomu tak nebylo. A ona na to řekla, že nabízí alternativní fakta. Něco takového je velmi nebezpečné. Jak napsal váš spisovatel Milan Kundera, totalita je to, že veřejně tvrdíte, že to, co vidíte, není, nebo je něco.

Jaký je tedy podle vás vliv sociálních médií v západní společnosti? Často se mluví o tom, že rozšiřují falešné zprávy, fake news, nepravdivou propagandu, že rozdělují, balkanizují společnost.

Pokud jde o falešné zprávy a propagandu je jejich vliv značný. Vláda USA, nejsilnější země na zemi, to vidí jako tak významné, že americký Kongres si pozval na slyšení představitele největších společností, které provozují sociální sítě a působí na internetu jako je Facebook, Google a Twitter. Vypovídali o ruské propagandě. Odhaduje se, že se ruské falešné zprávy a propaganda v roce 2016 v průběhu amerických prezidentských voleb dostaly k 126 milionům Američanů. To je skoro stejný počet lidí jako těch, co hlasovali ve volbách. Pochopitelně, i když zasáhnete reklamou a zprávami takový počet lidí, neznamená to, že všechny z nich ovlivníte. Ne každý to čte a věnuje tomu pozornost. Ale i kdyby se to povedlo u 0,1 procenta, je to stále docela dost lidí a jde o volby amerického prezidenta, nejmocnějšího muže planety. V současnosti je tendence přeceňovat sílu ruské propagandy. Ale má to vliv na politickou kulturu, každý se toho obává, každý o tom mluví, kdykoliv jsou v Evropě volby, lidé mluví o ruském vměšování.

A co rozdělení společnosti sociálními médii?

Pokud jde o rozdělení, balkanizaci společnosti, je to podobné jako se rčením, co bylo dříve, jestli slepice nebo vejce. Je dlouhá krize Západu, důležité instituce jsou ohroženy a procházejí krizí důvěryhodnosti. Od finančního sektoru, přes politiky, bezpečnostní složky až po média. Současně přišla velká technologická změna a změna v tom, jak dostáváme zprávy. Sociální sítě pak dělají věci horšími. Například pokud jsem proruský, budu dostávat ještě více proruského obsahu, proruských zpráv. Pokud budu proukrajinský, budu dostávat proukrajinský obsah. To je nebezpečné. Dříve bychom se oba dívali třeba na BBC a viděli ty samé věci. Realita by byla stejná a šlo by o ní diskutovat. Teď má každý jiné zprávy a jiná je tak podle nich i realita. Lidé se pak navzájem obviňují ze lži a nemohou spolu diskutovat. Společnosti provozující sociální sítě se nechtějí zbavit ani lidí, kteří šíří nenávistné projevy a mají falešné účty. Facebook může mít 200 milionů falešných účtů z více než dvou miliard všech účtů. Mohl by se těch 200 milionů zbavit, ale nechce.

Firmy jako Facebook či Twitter jsou určené k vydělávání peněz, což je naprosto v pořádku. Jde o byznys a jeho produktem, se kterým obchodují, jsme my, uživatelé. Proto se nás snaží držet on-line co nejdéle to jde a vytvářejí algoritmy, které nás krmí zprávami vyhovujícími našim předsudkům. Společnosti provozující sociální média tvrdí, že jsou platformami, kde spolu lidé komunikují. Ve skutečnosti to tak ale není, Facebook a Twitter jsou poskytovatelé obsahu, i když to popírají.

Co proti tomu můžeme dělat? Má být úkolem vlády v demokratických zemích nějak sociální sítě a informace na nich korigovat?

Firmy provozující sociální média jsou vybudovány na libertariánském modelu svobodného projevu. Je to správné. Nemohli byste provozovat Facebook nebo Twitter, pokud budete neustále cenzurovat projevy lidí na nich. Svoboda projevu je dobrá věc. Když máte svobodnou společnost, musíte mít svobodu projevu. Neplatí to ovšem, pokud vyzýváte násilí. Firmy provozující sociální sítě tvrdí, že se snaží identifikovat násilníky a extrémisty. Tahle samocenzura nefunguje. Neviděl jsem žádnou skutečnou změnu na Facebooku či Twitteru od té doby, co ohlásily, že se tím zabývají. Musíme se tedy posunout na úroveň tvorby zákonů a změnit to.

Technologické společnosti by samozřejmě neměly být obviňovány ze všeho, ale mají momentálně velkou moc, jakou nikdo před nimi neměl. Větší než měly velké giganty jako ropná společnost ExxonMobile nebo další. Mohou sledovat, co si lidé myslí a to dřív nikdo nemohl. Dokonce i vlády mají dnes problémy se s těmito společnostmi dohodnout. Mají tedy také velkou odpovědnost a je třeba regulace. A ano, vlády potřebují síť lidí, kteří budou bránit falešné propagandě. Dobře to dělá například organizace Bellingcat, která ověřuje informace a předkládá důkazy o tom, co je pravda. Krok za krokem, doplněné videi, mapami, údaji. Když to ukážete lidem, je to působivé. Efektivnější, než jen říci, že je to lež. Říci jen, že něco je lež, i když je to lež, příliš nefunguje.

 

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.