Válka, zbraně a zlato: Súdánští ďáblové v sedlech jsou krvelační bojovníci i zdatní obchodníci | info.cz

Články odjinud

Válka, zbraně a zlato: Súdánští ďáblové v sedlech jsou krvelační bojovníci i zdatní obchodníci

Začali jako krvelační nájezdníci, kteří válčili o půdu a vodu s usedlými zemědělci. Od té doby urazili kus cesty: teď se nechají najímat jako žoldnéři Saúdskou Arábií pro boj v Jemenu, dodávají zbraně libyjským (i jiným) rebelům, obchodují se zlatem a na požádání potlačují demonstrace. V neposlední řadě prý brání běžencům na cestě do Evropy. Pro svou krutost jsou známí jako „ďáblové v sedlech“ (džandavíd), stačili se ale také stát oficiální súdánskou vojenskou skupinou pod názvem Jednotky rychlé podpory (RSF).

Píše se rok 2016. Místo děje: súdánská oblast Darfúr. „Vojáci i příslušníci spřízněných milicí dorazili v třiceti vozidlech do městečka Guldo. Po setmění vtrhli do města, rabovali domy a znásilnili zde mnoho, mnoho žen. Zneužívali je přímo před jejich rodinami, jejichž členové se nesměli hnout, jinak by je ozbrojenci zastřelili,“ sdělili obyvatelé napadené obce súdánskému Rádiu Dabanga, které vysílá s nizozemskou podporou. „Tři členové milicí znásilnili pětadvacetiletou ženu, která šla se svoji matkou na trh. Nejprve je ale ozbrojenci oloupili,“ dodává stanice s tím, že tento zločin se stal pouhý den po tragédii v Guldu.

Začátek letošního června, súdánské hlavní město Chartúm. Především mladí obyvatelé města, kteří se vzbouřili proti diktatuře, teď vzdorují snaze vojáků strhnout na sebe vládu. Protestují v ulicích. Vyrážejí proti nim uniformovaní ďáblové z RSF. „Viděli jsme šest ozbrojenců, jak znásilňují dvě dívky,“ vypověděl pro stanici BBC jeden ze svědků. „Křičeli jsme na ně a snažili je zahnat. Nepomohlo to,“ dodává muž, kterého britské médium označuje jménem Chálid. Červnový zákrok zdivočelých uniforem nyní vyšetřuje speciální komise, podle které tehdy členové RSF zabili 87 lidí. Úřady dosud mluvily o 61 obětech, sami protestující uvádějí číslo 127.

Příběh ďáblů, či démonů v sedle (myšleno na koni) – jak se slovo džandavíd obvykle překládá – je starý jak region sám. Jde o souboj putujících nomádů s usedlými zemědělci, kteří spolu zápolí o půdu a vodu. V případě súdánského Darfúru se ale jedná také o etnický, či spíše rasový střet: kočují arabské kmeny, farmáři zhusta patří k černošským skupinám. Nejpozději v roce 2003 se tedy objevují milice tvořené příslušníky nomádských kmenů, které podporuje centrální (arabská) vláda. Ďáblové jen do podzimu roku 2007 zabili 200, možná ale i 400 tisíc lidí, tedy alespoň podle hrubých odhadů americké vlády.

Pokud se tehdy jednalo o pašeráky a nájezdníky posbírané v místních kmenech, kteří s podporou Chartúmu terorizovali Darfúr a bojovali s tamními separatistickými skupinami, dnes jde o dramaticky sofistikovanější organizaci. Milice se především stala oficiálně uznanou vojenskou jednotkou. A donedávna to vypadalo, že během probíhající, notně chaotické súdánské revoluce ďáblové ještě posílí. Šéf RSF Muhammad Hamdán Dagalo, který se narodil do chudých poměrů a chodil do školy jen tři roky, je dnes jedním z nejvlivnějších i nejbohatších mužů země. V pouhých 45, možná v 44 letech – přesné datum jeho narození není známé. Zkraje povstání si získal náklonnost demonstrujících, když odmítl rozkaz dlouholetého diktátora Umara Bašíra rozehnat protestující ostrou střelbou.

Tehdy se mělo za to, že se chopí vlády: média ho pro jeho prchlivost i tah na mocenskou branku srovnávala se saúdským korunním princem Mohamedem bin Salmánem. Během červnových událostí však důvěru revolucionářů ztratil: jeho muži demonstranty bez rozpaků zabíjeli, znásilňovali a olupovali. Nicméně, i když se letos objevily hlasy volající po rozpuštění RSF, v současné mocenské konstelaci je takový krok politicky neprůchodný.

Ďáblové si totiž v kraji utkali široké obchodní i politické sítě, stali se příslovečným státem ve státě. Již před vznikem moderního džandavídu měli Arabové z Darfúru podporu libyjského diktátora Muammara Kaddáfího. Tyto kontakty ďáblové nezpřetrhali a nyní blízce spolupracují s jeho někdejším druhem a pozdějším nepřítelem Chalífou Haftarem. Tedy vojenským velitelem z východu Libye, který dnes ovládá většinu země a navazuje na Kaddáfího odkaz, když hodlá tvrdou rukou znovusjednotit stát. Teď v Libyi působí zhruba tisícovka Súdánců z RSF, kteří s sebou dovezli i zbraně. To vše v rámci obchodní dohody mezi Dagalem a Haftarem, který podle serveru Middle East Eye odeslal na konto ďáblů zhruba 6 milionů dolarů.

Zocelení bojovníci Muhammada Hamdána Dagala prokazatelně bojují i v saúdských službách na jemenském bojišti. Nikoli zadarmo. Jde o první důležitou zahraniční účast milicí RSF, které z ní hodlají vytěžit maximum. Server Bellingat tvrdí, že Saúdská Arábie předala džandavídu zbraně nakoupené v Srbsku přesto, že se Rijád v souladu s mezinárodními obchodními pravidly zavázal nepředávat speciální materiál třetí straně. Jedná se zřejmě o tisícovkách automatických pušek, které mohou skrze Súdán nakonec přistát v Libyi, či Středoafrické republice. Neboť i s tamními milicemi jednotky RSF čile obchodují.

Někdejší venkovští nájezdníci se při svém podnikání neomezují na vojenské dodávky. Obchodě zdatný velitel ďáblů ovládá zlaté (i jiné doly), přičemž vzácný kov vyváží třeba do Spojných arabských emirátů. Nelegálně. Jen v letech 2010 až 2014 na tomto obchodě vydělal 4,6 miliardy dolarů, alespoň podle webu Middle East Eye. Patrně nejbizarnější je údajné spojenectví mezi RSF a Evropskou unií, jejíž členské země se nejpozději od roku 2015 snaží zastavit proud subsaharských běženců mířící přes Súdán a Libyi na starý kontinent. Ďáblové vycítili byznys a uprchlíky během jejich pouti do Evropy prý chytají. Jakkoli se EU dušuje, že této státem uznané milici přímo nic neplatí, je veřejným tajemstvím, že tak činí z jejich peněz místní partnerské organizace. Ostatně, sám velitel RSF se nechal slyšet, že „pracuje pro bezpečnost Evropy“.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud