Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Vaše těla najdou, až roztaje sníh." Ukrajinským vojáků chodí výhružné SMS, jde o propagandu

„Vaše těla najdou, až roztaje sníh." Ukrajinským vojáků chodí výhružné SMS, jde o propagandu

Televizní reportérka Julija Kyrijenková se ukrývala s ukrajinskými vojáky a zdravotníky tři kilometry od fronty, když jim do ostřelování začaly pípat mobily. Všichni do jednoho dostali stejnou textovou zprávu. „Ukrajinští vojáci, vaše těla najdou, až roztaje sníh," znělo varování. Ukrajinským vojákům, kteří na východě země bojují proti proruským separatistům, přichází podle agentury AP podobné zprávy pravidelně. Výhružky a dezinformace představují novou formu informační války, je to vlastně obdoba shazování letáků na bitevní pole v 21. století.

Zprávy jsou téměř jistě zasílány pomocí technologie, kterou už dlouho používá ke sledování mobilních telefonů podezřelých osob i americká policie. Z fotografií, videí a uniklých dokumentů, které nashromáždili ukrajinští novináři, vyplývá, že ji mohl dodat Kreml. Textové zprávy se začaly objevovat v roce 2014, krátce po vypuknutí bojů.

Ve zprávách obvykle stojí něco jako „Uteč a přežiješ" anebo „Nikdo si nepřeje, aby se tvé děti staly sirotky". Mnoho zpráv je formulováno tak, jako by je napsali spolubojovníci. V roce 2015 dostali vojáci bránící město Debalceve, důležitý silniční a železniční uzel, textovou zprávu, že velitel jejich jednotky dezertoval. Další série zpráv obsahovala varování, že ukrajinské síly jsou na pokraji zkázy. „Měli bychom utéct" stálo v jedné z nich.

Jeden významný ukrajinský mobilní operátor došel v roce 2014 při prošetřování této záležitosti k závěru, že za podvratnými zprávami stojí simulátory základnových stanic pro mobilní sítě, jakési falešné vysílače. Agentuře AP to sdělil bezpečnostní specialista, který na vyšetřování pracoval. Promluvil pod podmínkou, že jeho jméno a společnost, kde pracuje, nebudou zveřejněny.

Plukovník Serhij Demyďuk, šéf kybernetické jednotky ukrajinské policie, v rozhovoru řekl, že o nasazení těchto zařízení věděla i ukrajinská rozvědka. „Během bojů o donbaskou Avdijivku se prokázalo, že je používají," uvedl Demyďuk. "A používají je stále," dodal.

Simulátory fungují tak, že se vydávají za vysílače, což jim umožňuje data zachytit, ale i podvrhnout. Podle Heatha Hardmana z americké námořní pěchoty, který v Iráku a Afghánistánu s těmito přístroji rutinně pracoval, zařízení běžně používá při pátrání proti povstalcům i americká vojenská rozvědka.

Posílání hromadných textových zpráv během války není jevem zcela novým. Radikální palestinské hnutí Hamas například v roce 2009 během operace Lité olovo v Pásmu Gazy zasílalo výhrůžné zprávy náhodným Izraelcům. V tomto případě však není jasné, jak toho Palestinci dosáhli.

O typu užitého technického vybavení se nadále spekuluje. Minulý rok však ukrajinský investigativní webová stránka InformNapalm zveřejnila video a fotografie, které podle všeho v Doněcké oblasti zachycují ruský Leer-3, na vojenské vozidlo namontovanou soupravu pro potlačování GSM komunikace. InformNapalm také zveřejnil uniklé dokumenty ruské armády, v nichž se probírá nasazení tohoto systému v Luhanské oblasti na východu Ukrajiny.

Ruské ministerstvo obrany na žádost o vyjádření nereagovalo. Moskva už dlouho popírá, že by do konfliktu na Ukrajině nějak zasahovala, třebaže nemálo důkazů svědčí o pravém opaku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1