Články odjinud

Vášně kolem košer a halál. Rituální porážka loni ukončila i životy 80 tisíc zvířat v Česku

Vášně kolem košer a halál. Rituální porážka loni ukončila i životy 80 tisíc zvířat v Česku

Belgie se na Nový rok stala další evropskou zemí, která zakazuje tradiční muslimské a židovské praktiky pro porážku zvířat. Přidala se k dalším pěti státům Evropy, kde jsou košer a halál porážky nepřípustné. Krok belgické vlády sklízí aplaus, ale vysloužil si také tvrdou kritiku. Mnohdy bouřlivé debaty o rituálních porážkách se vedou také v Česku, kde jsou za přísných podmínek povoleny. Jak pro INFO.CZ sdělila Státní veterinární správa, v loňském roce bylo v Česku tímto způsobem poraženo téměř 81 tisíc zvířat.

Rituální porážky zvířat jsou v mnoha zemích Evropy dlouhodobě předmětem bouřlivých diskusí a ostrých sporů mezi ochránci zvířat a židovskými či muslimskými komunitami. Obě náboženství vyžadují, aby bylo se zvířetem v průběhu jeho života dobře zacházeno a nebylo před zabitím „poškozeno“, což islámská a židovská víra interpretují tak, že se zvíře nesmí před porážkou omráčit.

Omráčení nejčastěji probíhá mechanickým způsobem, který ale zvíře vystavuje velkému stresu, elektrickým proudem nebo chemickou cestou, kdy se zvíře uspí nejčastěji oxidem uhličitým. Žádná z těchto forem omráčení však není podle úřadů pro certifikaci košer potravin přípustná a až na výjimky je v drtivě většině zamítají také úřady pro certifikaci halál.

Průběh samotné porážky se pak v muslimském a židovském náboženství liší. Zatímco v případě halál dochází za pomoci ostrého nože k protnutí velkých krčních tepen zvířete jedním tahem čepele, při košer porážce je při podříznutí krčních tepen přetnuta také dýchací trubice – židé i muslimové zpracovávají na jídlo pouze maso, které se nechalo při porážce úplně vykrvácet.

Podle ochránců jde ale o nehumánní způsob zabití zvířete, ačkoli někteří odborníci tvrdí, že zákrok není o nic nehumánnější než klasická porážka, protože přetnutím velkých cév dojde k okamžitému poklesu tlaku krve a bezvědomí zvířete.

INFOGRAFIKA: Muslimové v Evropě

Ať už se kloníte ke kterékoli verzi, faktem zůstává, že zvířata mají být před porážkou omráčena i podle obecné zásady vyplývající z legislativy Evropské unie. Pro náboženské skupiny však platí výjimky a porážky bez omráčení jsou tak umožněny pouze v zařízeních, která k tomu získala souhlas a splňují technické podmínky. Tím se také řídí velká část evropských zemí včetně Česka.

„Porážku lze provádět pouze pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, a jen na jatkách. O udělení povolení může požádat pouze církev nebo náboženská společnost, žádost se podává na Ministerstvo zemědělství a povolení se vydává rozhodnutím, nejdéle na jeden rok. Žadatel je povinen požádat krajskou veterinární správu o stanovení veterinárních podmínek,“ popisuje podmínky pro rituální porážky Státní veterinární správa (SVS) s tím, že je může provádět pouze kvalifikovaná osoba.

Podle předběžných údajů bylo halál nebo košer způsobem loni v České republice oficiálně poraženo 80 355 kusů drůbeže, dvě kozy a 613 ovcí. „Pro srovnání celkové porážky uvedených druhů hospodářských zvířat dosáhly více než 113 milionů kusů, čili podíl rituálních porážek na celkovém počtu porážek na jatkách v ČR představuje asi 0,1 procenta. Pro rok 2018 mělo povolení pro provádění rituálních porážek šest jatek,“ říká pro INFO.CZ mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Zákazy rituálních porážek v Evropě

Rituální porážky zvířat jsou regulovány i v dalších evropských zemích, jako jsou Francie, Německo, Polsko, Španělsko nebo pobaltské státy. Například Nizozemsko v roce 2017 uzákonilo zákaz vývozu košer a halál masa do zahraničí. Kromě toho však podle listu New York Times zavedlo další pravidlo – pokud zvíře 40 sekund po rituální porážce stále reaguje, musí být omráčeno. V Řecku a některých dalších zemích zase platí povinnost zvířata jiná, než je drůbež, omráčit bezprostředně po protnutí velkých krčních tepen.  

Velké vášně pak na podzim vyvolal návrh, se kterým přišla Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Ta přišla s nápadem odběratele košer masa registrovat, návrh však řada rakouských politiků označila za projev antisemitismu a stigmatizaci lidí na základě jejich náboženství.

Zákony, které platí v řadě evropských zemí, se přitom snaží najít rovnováhu mezi ochranou zvířat proti týrání a dodržováním náboženských svobod, na které se židé a muslimové při obhajobě rituálních porážek odkazují. Některé země se však rozhodly halál a košer porážky zakázat úplně. K těm patří dlouhodobě Švýcarsko, ke kterému se později přidalo Švédsko, Norsko, Island, Dánsko a Slovinsko.

Naposledy pak rituální zabíjení zvířat zakázala Belgie, která je s celkovým počtem 11 milionů obyvatel domovem 500 tisíc muslimů a víc než 30 tisíc židů. Jako první s návrhem zákona přišel krajně pravicový vlámský politik Ben Weyts, kterému se podařilo zákon v roce 2017 prosadit. Ve Vlámsku se norma začala projevovat v praxi právě s 1. lednem, od září začne platit v jižním Valonsku. V Bruselu však budou rituální porážky nadále umožněny.

Vlámsko přitom se zpřísněním pravidel přišlo už v roce 2014. Severní region Belgie tehdy oznámil, že už nebude během muslimského svátku oběti povolovat rituální porážky na dočasných jatkách, nýbrž pouze na schválených. Proti tomu se postavila skupina muslimských organizací, která vlámský region zažalovala. Loni v květnu však soud v Lucemburku rozhodl, že tím nebyly porušeny unijní předpisy a krok ani neomezuje svobodu náboženského vyznání.

K zavedení přísnějších podmínek se možná brzy přidá také Finsko, kde právě probíhá diskuse o změnách zákona na ochranu zvířat. Pokud návrh, který je dnes na stole, projde, mohlo by Finsko od roku 2020 nařizovat, aby byla zvířatům před rituální porážkou podána sedativa.

Antisemitismus v EU

Podobná opatření a především pak poslední zákaz zavedený belgickými úřady však židovská obec v Evropě hlasitě kritizuje. Konference evropských rabínů, která sdružuje židovské duchovní 40 zemí světa, belgický zákon označuje za urážku evropských hodnot a tvrdí, že kvůli zákazu je život židů v ohrožení. „To, co vidíme v Evropě, je hrozivé,“ říká pro NY Times rabín Menachem Genack, který pracuje pro jeden z certifikačních úřadů pro košer jídlo. Podle Genacka je hlavní motivací pro nedávné zákazy antisemitský a protislámský sentiment šířící se Evropou.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud