Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ve Francii prohrál systém. O Elysejský palác se utkají Le Penová a Macron

Ve Francii prohrál systém. O Elysejský palác se utkají Le Penová a Macron

V závěrečném duelu francouzských prezidentských voleb se za 14 dnů střetnou centrista Emmanuel Macron a nacionalistka Marine Le Penová. Oběma politikům se podařilo porazit tradiční systém dvou nejsilnějších stran, z nichž vycházely dosavadní hlavy státu. Rozhodlo o tom dnešní první kolo voleb, ze kterého vypadlo devět jejich konkurentů, včetně pravicového konzervativce Françoise Fillona a levicového radikála Jean-Luka Mélenchona.

Poslední odhady výsledků ukázaly, že pro Macrona hlasovalo kolem 23 procent voličů, Le Penovou kolem 22 procent. Volební účast dosáhla 77 až 80 procent.

U vítězného tandemu by se těžko daly hledat větší protiklady. Jde o představitele zcela protichůdných vizí o dalším směřování země jak z hlediska vnitřní politiky a ekonomiky, tak v rámci Evropské unie. Bývalý bankéř a ministr ekonomiky socialistické vlády Macron chce přinést nové liberální recepty pro příliš sešněrované ekonomické prostředí a v zahraničí politice se hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a k dalšímu budování EU. Le Penová chce naopak ochranářská opatření, uzavření hranic, tvrdé omezení imigrace, opuštění eura nebo rovnou i EU.

Jediným jejich společným jmenovatelem je, že nepatří k žádné z tradičních velkých stran, tedy konzervativní pravici a socialistům, které se doposud střídaly za páté republiky u moci a z nichž vždy doposud pocházel některý z prezidentů. Situace se tak přizpůsobila náladě voličů znechucených stávajícím uspořádáním a toužících po vzniku nové politické scény.

Už od prvních chvil se dá očekávat velké zemětřesení v celém politickém spektru, při kterém budou vnikat nová spojenectví a zanikat ta stará. Poražené velké strany se každopádně otočily proti Le Penové. Fillon i socialista Benoit Hamon, který nedostal ani sedm procent hlasů, podpořili Macrona.

Macron, který si už v předvolební kampani zadal za úkol stmelit levici a pravici, patrně i tak prohloubí trhliny mezi socialisty, jejichž liberální křídlo ho podpořilo a levicové těžce pohořelo s Hamonem. Podobnou gravitační silou zapůsobí na pravicové Republikány Le Penová, která bude přitahovat jejich radikální část, zatímco umírněnější se částečně přikloní k Macronovi. Bude v zájmu konečného vítěze, aby se za něho postavilo co nejsilnější politické uskupení, které projde následně křtem ohně v nadcházejících červnových parlamentních volbách.

Tradičním stranám nepomohly předvolební primárky, které měly stmelit levicové a pravicové síly. Pravicovému Fillonovi, který zpočátku platil za favorita, zlomily vaz skandály kolem fiktivního zaměstnávání manželky jako parlamentní asistentky a přijetí drahých obleků od spřízněného podnikatele v hodnotě malého auta. Socialista Hamon považovaný liberální křídlem za vzpurný živel nezaujal svou vizí a nechal se předběhnout Mélenchonem, který prokázal větší vůdcovské, rétorické a marketingové schopnosti.

Důkazem znechucení voličstva se zkostnatělou politickou scénou je i neúčast ve volbách nynějšího prezidenta Françoise Hollandea, kterému teprve končí první mandát a který tak mohl kandidovat znova. Nedovolilo mu to ale špatné vysvědčení, kterému vystavili účastníci předvolebních průzkumů kvůli tomu, že nevymanil dostatečně zemi z dopadů ekonomické krize, kvůli níž je stále nezaměstnanost na deseti procentech. Už před půl rokem ztratil veškeré naděje na postup do dalšího kola.

Pokud se v druhém kole za dva týdny potvrdí dosavadní předvolební průzkumy, měl by Macron posbírat více voličů a porazit Le Penovou s dvoutřetinovou většinou. Přestože Le Penová míří výš, i tak by šlo pro ni o velký úspěch. Jednak na rozdíl od roku 2012 neskončila na třetím místě, jednak dostane skoro dvakrát tolik hlasů než její otec, který se probojoval překvapivě do druhého kola v roce 2002, kdy byl drtivě poražen Jacquesem Chirakem.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744